Směrnice o energetické náročnosti budov: Postup pro její implementaci stanoví pracovní skupiny pod MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje na implementaci Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která platí od 28. května 2024. Ministerstvo již svolalo několik expertních skupin, které se zabývají převedením směrnice do české legislativy. Hlavním cílem implementace je navrhnout taková opatření, která pomohou zlepšit energetickou náročnost budov a budou vycházet z podmínek České republiky. Na zavedení směrnice mají členské státy dva roky.

„Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky, a posléze stanovit opatření, jak jich dosáhneme. Proto jsme vytvořili tři expertní skupiny složené z odborníků napříč resorty a energetických specialistů, kteří stanoví správný postup pro implementaci této směrnice. Jejich počet se bude podle potřeby do budoucna zvyšovat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že hlavním nástrojem je motivace ke snižování energetické náročnosti budovu prostřednictvím podpůrných programů a kvalitního poradenství.

Právě na snižování energetické náročnosti budov alokuje Česká republika ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vysoký objem prostředků. Tyto prostředky již dnes významným způsobem pomáhají spotřebu energie v budovách snižovat. Odhadem je v programech podpory do roku 2030 alokováno až 220 miliard korun. Po roce 2030 lze předpokládat, že bude podpora těchto aktivit pokračovat.

„Kvalitní renovace budov nepřináší jen snížení spotřeby energie a emisí. Snižuje lidem také náklady za energie a zvyšuje komfort bydlení. Pro ekonomiku to pak znamená zapojení zejména malých a středních firem a nové pracovní příležitosti. Naší snahou je tak především motivovat ke zvyšování energetické účinnosti ať už prostřednictvím finanční podpory nebo kvalitního poradenství. Programy, jako je Nová zelená úsporám, jsou v regionu střední Evropy unikátní,“ popisuje Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.

Expertní skupiny jsou složeny z odborníků z MPO a specialistů z praxe, včetně hospodářských a sociálních partnerů a energetických specialistů. Toto složení má zajistit, že konkrétní opatření budou reflektovat skutečnou situaci v České republice. „Expertní skupiny nám umožnily začít s přípravami ještě před vstupem směrnice v platnost a nemuseli jsme tak čekat na pokyny k výkladu textu směrnice,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla s tím, že se skupiny tematicky zaměří například na současný stav energetické náročnosti budov v Česku. Experti se v rámci těchto skupin scházejí zhruba jednou měsíčně a aktuálně diskutují o nastavení nového standardu pro renovace budov (ZEBRA) a pro novou výstavbu (ZEB). „Tyto standardy chceme dokončit do konce roku 2024 a následně se zaměřit na problematiku historických a architektonicky chráněných budov,“ dodává Neděla.

Členské státy Evropské unie se shodly, že právě snížení energetické náročnosti budov může výrazně pomoci tomu, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Jedná se o společný evropský cíl a pro jeho dosažení je třeba zohlednit specifika každé jednotlivé země a vzít v potaz národní podmínky. Na provoz budov připadá 36 procent celkově vyprodukovaných emisí a 40 procent spotřeby energií. Povinností České republiky nebude zrenovovat všechny budovy, ale vytvořit takové podmínky, které k tomu budou majitele budov motivovat a umožní tak tento cíl splnit.

Směrnice rozlišuje také mezi nově postavenými budovami a stávajícími budovami. Nové budovy budou muset od roku 2030, veřejné budovy od roku 2028, splňovat bezemisní standard. U stávajících budov se zaměřuje na zvýšení energetické efektivity prostřednictvím renovací, přičemž směrnice vybízí členské státy k podpoře těchto renovací, aniž by však stanovila povinnost renovovat všechny stávající budovy. Cílem je podpořit výrazné snížení energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů v celém fondu budov.

Už dnes musí novostavba splnit téměř nulovou spotřebu energie, tedy že mají budovy velmi nízkou energetickou náročnost. „Pro získání stavebního povolení se už nyní novostavba bez využití moderních technologií téměř neobejde. Stejně tak je třeba při stavbě použít materiály a technologie, které minimalizují energetické ztráty. Jde například o adekvátní tepelnou izolaci a zajištění dostatečného větrání,“ vysvětluje Neděla.