Archiv článků (rubrika Bydlení a stavby)

Na první podívání to nevypadá nijak zle. Z údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) lze vyčíst, že máme v České republice 2,35 osoby v jednom bytě. Jednočlenných domácností je 1,6 milionu, když se odečtou, v těch vícečlenných bude maličko přes 3 osoby na byt. Rodinka s jedním dítětem.

Podle výsledků Sčítání z roku 2021 se úroveň bydlení domácností v Česku zlepšila. Mezi jednotlivými typy hospodařících domácností však panují významné rozdíly ve způsobu a kvalitě bydlení. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím stáří, velikost či technickou vybavenost bytů je velikost obce a s ní úzce související skladba domovního fondu podle druhu domu.

Rada hlavního města Prahy schválila nová pravidla pro pronájem městských bytů formou elektronických aukcí. Tento krok je dalším významným posunem v oblasti bytové politiky města, který umožní přístup k městskému bydlení i široké veřejnosti, a to prostřednictvím tržních nájmů. Praha se tím snaží reagovat na rostoucí poptávku po bydlení a zároveň efektivněji využívat městský bytový fond. Aukce se budou prozatím uskutečňovat u menšího počtu bytů, které nejsou vhodné pro sociální bydlení.

Díky podpoře z programu Nová zelená úsporám si svůj dům do kvalitního energeticky úsporného standardu renovovaly desetitisíce českých domácností a další stovky tisíc bydlí v domech vybavených solárními panely, tepelnými čerpadly, kotli či kamny na biomasu nebo třeba lepšími okny či zateplením. Právě stabilita programu, který slaví 15 let své existence, tvoří významnou část jeho úspěchu. Při slavnostním zahájení letošní největší přehlídky energeticky úsporného bydlení v Česku – Dnech pasivních domů 2024 – na to upozornil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nižší náklady a rychlejší výstavba. Vláda schválila návrh zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí. Cílem tohoto zákona je vytvořit jednotné standardy a postupy pro správu a sdílení informací o stavbách a jejich vztazích v rámci vystavěného prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zákon připravilo ve spolupráci s dalšími vládními institucemi, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Českou agenturou pro standardizaci a řadou odborných organizací a komor.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek podepsal se zástupci Státního fondu podpory investic (SFPI), Národní rozvojové banky (NRB) a Národní rozvojové investiční (NRI) dohody o provádění a financování dostupného nájemního bydlení v rámci Národního plánu obnovy. Inovativní kombinace úvěrů, dotací a zapojení soukromých investorů pomohou nastartovat dlouhodobě udržitelné budování obecních bytových fondů pro střední třídu. Do roku 2026 by se díky evropským penězům mělo začít s výstavbou přes 3500 nových bytů s dostupným nájemným.

V polovině roku 2025 by měla vejít v účinnost novela občanského soudního řádu, která po dlouhé době přinese pozitivní změnu pro pronajímatele bytů. Návrh novely obsahuje nový institut rozkazu k vyklizení, který bude možné využít v civilním řízení místo žaloby na vyklizení bytu. V praxi by zavedení této možnosti mělo znamenat snazší cestu k vystěhování nespolehlivého nebo neplatícího nájemce, který i po skončení nájmu neoprávněně bydlí v bytě pronajímatele.

Více než polovina obyvatel České republiky žije v domech postavených před rokem 1980, které jsou v původním stavu. Většina majitelů nemovitostí neví, včetně obcí a měst, jak zajistit efektivní renovaci budov, a často ani netuší, jaké možnosti mají.

Pro rychlou orientaci v problematice obecní výstavby bydlení a péče o tuto oblast připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond podpory investic a Centrum Kvality Bydlení příručku pro inspiraci veřejným investorům. Nabízí srozumitelný návod, jak postupovat při přípravě projektu i jeho realizaci krok za krokem a také konkrétní příklady úspěšných projektů.

Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) vytipuje v oblastech nejvíce zasažených nedávnými povodněmi pozemky státu v intravilánu obcí mimo záplavové území, na kterých by bylo možné postavit bydlení pro lidi, kterým povodeň zničila nebo výrazně poškodila domy. Tyto pozemky SPÚ zdarma převede na obce, které je budou moci poskytnout svým občanům nebo využít pro novou výstavbu v bezpečných částech obce. Tento postup schválila vláda.

Obce a další právnické osoby mohou žádat o finanční prostředky na výstavbu, rekonstrukce a nákupy dostupných nájemních bytů. Celkem je v programu k dispozici 7 miliard korun.

Digitalizace stavebního řízení – sousloví, které v posledních dnech rezonuje jako mantra všemi médii, úřady, vládou, ministerstvy i Parlamentem ČR. Zaznívá řada výroků, přičemž u některých z nich se municipality více než ošívají – např. že úředníci byli na něco zvyklí a těžko si přivykají novému systému, že ke zrychlení skutečně dochází a celý systém digitálního stavebního řízení je funkční, mluví se i o „kmotrovství“. Vše má ale své meze – a ty jsou už z pohledu municipalit několikrát překročeny.

Pro územní samosprávné celky, zejména pak pro obce a města, byly ve spolupráci mezi ministerstvy a soukromým sektorem připraveny podklady, vzory a metodiky pro realizaci projektu dostupného bydlení, a to formou PPP (vychází z anglického výrazu Public Private Partnership, tedy „partnerství veřejného a soukromého sektoru“). Projekt se osvědčil v několika zahraničních zemích, zejména pak v Irsku. V rámci tohoto modelu by mělo dojít k výstavbě dostupného bydlení v municipalitách, a to nejčastěji v podobě bytových domů.

Vláda včera garantovala na podporu dostupného bydlení pro mladé rodiny, veřejně prospěšné profese, seniory a obecně střední třídu 8 miliard korun. První část poskytne Státní fond podpory investic v programu Dostupné nájemní bydlení, kde obcím a dalším subjektům nabídne 7 miliard. Společně s dalšími partnery Ministerstvo pro místní rozvoj do roku 2026 podpoří až 5000 dostupných nájemních bytů za víc než 10 miliard.

Odbornou konferenci zaměřenou na připravovaný zákon o dostupném bydlení uspořádal Ústecký kraj společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zástupci obou ministerstev představili klíčové body zákona, jehož cílem je zlepšit přístup k dostupnému bydlení zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, mladé rodiny a seniory.

Chaos namísto přehledného a funkčního systému. Asi tak by se dala popsat situace, kterou přinesla novela stavebního zákona na začátku letošního července. Oborové organizace, úřady i stavební firmy nadále považují digitalizaci stavebního řízení za nefunkční.

Ministerstvo pro místní rozvoj, jakožto věcný gestor stavebního zákona, vydalo metodický pokyn týkající se kolaudování staveb povolených podle předchozích verzí stavebních zákonů. Tento metodický pokyn zahrnuje rovněž problematiku řešenou Státní energetickou inspekcí (SEI) jako dotčeným orgánem podle odst. 1 § 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

V Plzeňském kraji připravují města a obce realizaci nových projektů výstavby bydlení v režimu dostupného nájemního bydlení aktuálně za 1,42 miliardy korun, které přinesou 332 nových bytových jednotek pro obecní nájemní bydlení. Tyto údaje vyplynuly z analýzy SFPI na setkání starostů Plzeňského kraje pod názvem Regionální fórum podpory investic do bydlení, které v pondělí 9. 9. 2024 organizoval Státní fond podpory investic (SFPI) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Plzeňským krajem.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) představilo nový dashboard o bydlení. Obecně je dashboard souhrn informací a nástrojů, který umožňuje rychle a snadno zobrazit a sledovat důležité údaje a metriky. Dashboard (z anglického překladu „nástěnka“), se využívá u produktů, které mají za cíl integrovat informace z více složek do jednotného zobrazení. Podle slov Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj, tak máme poprvé v historii solidní data pro investice do bydlení.

Za mimořádně nešťastný krok, zejména s ohledem na zhoršenou dostupnost bydlení v České republice, považuje Sdružení místních samospráv ČR výrazné seškrtání prostředků Ministerstva pro místní rozvoj v návrhu státního rozpočtu na rok 2025.

Dva měsíce účinnosti stavebního zákona a fungování digitálního stavebního řízení bylo téma tiskové konference Ministerstva pro místní rozvoj, která se konala ve čtvrtek 29. srpna. Setkání se konalo krátce poté, kdy se ministr sešel se zástupci měst a obcí a dalšími odborníky, kteří se velmi kriticky vyjadřovali k dosavadnímu fungování digitálního stavebního řízení.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) oznámil, že předseda Svazu František Lukl se dnes (27. 8. 2024) setká s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem, aby projednali problémy, které obce a města zažívají kvůli nefunkční digitalizaci stavebního řízení. Toto důležité jednání následuje po tiskové konferenci SMO ČR (26. 8. 2024), kde byly představeny jednotné požadavky nejen SMO ČR, ale i dalších významných zástupců státní správy, podnikatelského sektoru a stavebnictví.

V rámci digitalizace stavebního řízení Ministerstvo pro místní rozvoj společně s dodavateli systému odpovídá posledními úpravami především na požadavky, které na portál vznesly profesní organizace jako Česká komora architektů (ČKA) nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Vedle toho aktualizace obsahuje také úpravy a rozšíření, které spadají do plánovaného rozvoje informačního systému.

Bezvýkopové technologie nejsou ve stavebnictví jen aktuálním trendem, ale i nutností. Využívají se při budování nových a rekonstrukcích starých liniových staveb, při výstavbě nových satelitních částí měst a obcí, a především při rekonstrukcích a budování infrastruktury. Pokud se však v těchto letních měsících rozhlédneme v jakémkoliv českém městě či obci, podle kvanta rozkopaných komunikací je patrné, že ve využívání bezvýkopových technologií má Česká republika stále co dohánět.

Bezvýkopové technologie nejsou ve stavebnictví jen aktuálním trendem, ale i nutností. Využívají se při budování nových a rekonstrukcích starých liniových staveb, při výstavbě nových satelitních částí měst a obcí, a především při rekonstrukcích a budování infrastruktury. Pokud se však v těchto letních měsících rozhlédneme v jakémkoliv českém městě či obci, podle kvanta rozkopaných komunikací je patrné, že ve využívání bezvýkopových technologií má Česká republika stále co dohánět.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v reakci na potřeby stavebních úřadů metodické doporučení pro kolaudování staveb. Na stránkách resortu také pracovníci stavebních úřadů najdou novou příručku, která kolaudací provází po jednotlivých krocích.

Ministerstvo pro místní rozvoj aktualizovalo společně s dodavateli Informační systém stavebního řízení a portál stavebníka. Změny směřují hlavně ke zrychlení práce s řízením a schvalováním stavebních záměrů. Kromě toho resort přidal do systému na tři desítky šablon dokumentů, které zaměstnanci stavebních úřadů a dotčených orgánů používají nejčastěji. Aktualizace odpovídá na požadavky, které ministerstvo od začátku července zaznamenalo od představitelů obcí nebo profesních organizací. V tomto týdnu systém umožní také hromadné ověřování osob, parcel, stavebních a navrhovaných objektů nebo účastníků řízení.

Institut plánovaní a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zveřejnil studii, která se věnuje stavu a vývoji počtu obecních bytů v Praze. V současnosti hlavní město a městské části vlastní dohromady 29 841 bytů. I když je to téměř o 2 % méně než v roce 2021, tempo úbytku se oproti minulosti výrazně zpomalilo. Cílem Prahy je počet městských bytů aktivně navyšovat.

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR (STMOÚ ČR) vydalo prohlášení k aktuálnímu stavu digitálního stavebního řízení. Od 1. července 2024 je v souladu s účinností nového stavebního zákona povinností obcí pracovat v Informačním systému stavebního řízení (ISSŘ) připraveného Ministerstvem pro místní rozvoj.

Na výstavbu bytového domu, stavební úpravy nebo koupi nového bytu bude možné využít peníze z dotačně-úvěrového programu Dostupné bydlení, který přispěje k řešení současné bytové krize. Od října nabídne Státní fond podpory investic (SFPI) zvýhodněné úvěry pro obce, kraje, jejich organizace a další právnické osoby za 7 miliard korun do poloviny roku 2026. V příštím roce se k němu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za další 3,5 miliardy korun. Program cílí na dostupné nájemní bydlení pro mladé rodiny, potřebné profese i na tzv. střední třídu obecně a je součástí rozsáhlé reformy Ministerstva pro místní rozvoj Bydlení pro život.

Digitalizace stavebních procesů, levnější realizace staveb, jejich efektivnější provoz, zvýšení kvality a přístup k přesným a úplným informacím o nových stavbách. Vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) schválila Aktualizaci Koncepce zavádění metody Building Information Modelling (BIM), neboli správu informací o stavbě.

Rádi byste využili výzev IROP na podporu sociálního bydlení, ale obáváte se složitých pravidel při uzavírání nájemních smluv? Připravili jsme pro vás dokument, který jasně definuje prokazování příslušnosti osob, se kterými má být smlouva uzavřena, k jednotlivým kategoriím ETHOS. Tento dokument vám pomůže lépe porozumět požadavkům na sociální bydlení a splnit je.

V mediálním prostoru se čas od času objevuje názor, že byty lze užívat v podstatě k libovolnému účelu. Toto tvrzení se především objevuje v souvislosti s využíváním bytů za účelem komerčního ubytování turistů, v něž se postupem času proměnil původní nápad sdílení „matrace a snídaně“ ve vlastním bytě s občasnými hosty.

Dne 12. června 2024 schválila vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka novou právní úpravu, která pronajímatelům umožní jednodušší vystěhování problémových bývalých nájemníků, a to za pomocí tzv. rozkazu k vyklizení, respektive tzv. rozkazního řízení. Dojde tak ke zkrácení a především ke zjednodušení řízení před soudem. Jako jeden z důvodů této změny uvádí sám ministr spravedlnosti urychlení ochrany vlastnických práv pronajímatelů před neoprávněným užíváním bytu právě bývalými nájemci.

Ministerstvo pro místní rozvoj sbírá zpětnou vazbu od samospráv, stavebních úřadů a dotčených orgánů a na jejím základě upravuje portál stavebníka a Informační systém stavebního řízení. Od prvního července MMR přijalo na 1600 telefonátů a 750 e-mailů se žádostmi a otázkami ohledně informačních systémů. Děkujeme za trpělivost – kvůli častému opakování témat resort neodpovídá jednotlivě, ale hromadnými e-maily. Na požadovaných úpravách systémů kontinuálně pracujeme.

Hlavním cílem zákona je nastavit komplexní systém podpory vedoucí ke snižování bytové nouze v ČR. Předložený návrh nabízí v praxi osvědčené nástroje – kontaktní místa pro bydlení, systém garancí a asistenci v bydlení. Z dlouhodobé perspektivy přinese úlevu státnímu rozpočtu snížením nákladů na řešení dopadů bytové nouze. Zákon je součástí reformy Bydlení pro život, která obsahuje také investice do výstavby dostupného bydlení nebo pomoc obcím při přípravě bytových projektů.

Ocenění v soutěži Urbanistický projekt roku 2024 si odneslo celkem 10 urbanistických projektů z celé České republiky. Soutěž vypisuje tradičně Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českým svazem stavebních inženýrů a s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu, Agentury pro standardizaci a Národního centra stavebnictví 4.0.

Česká komora architektů zveřejnila na nominačním večeru 9. ročníku České ceny za architekturu pořádaném 27. června 2024 v Holešovické tržnici v Praze třicet jedna děl, která mezinárodní porota nominovala do užšího výběru. Jméno hlavního vítěze i dalších finalistů bude oznámeno v listopadu 2024 na galavečeru ve Foru Karlín. Na nominačním večeru, který byl letos obohacen o pestrý odpolední program pro širokou veřejnost, byla zároveň udělena Pocta ČKA, vyhlášeno ocenění za výjimečný počin a předána Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) prvního července spustilo Portál stavebníka pro veřejnost a Informační systém stavebního řízení pro úředníky (ISSŘ). Oba propojené systémy jsou součástí digitálního stavebního řízení, se kterým počítá nový stavební zákon, který nabyl plné účinnosti právě 1. července 2024.

Ministerstvo pro místní rozvoj zpřístupnilo veřejnosti portál stavebníka. Jde o webovou aplikaci, přes kterou budou stavebníci podávat žádosti, nahrávat dokumentaci nebo vést komunikaci s úřady. Díky napojení na databáze státu systém část formulářů vyplní za uživatele. Stavebník také bude mít prostřednictvím portálu vždy aktuální přehled o tom, v jaké fázi se jeho řízení nacházejí.

Od prvního července 2024 začal platit nový stavební zákon také pro běžné stavby. Dlouhodobě zrychlí a zjednoduší stavební řízení. Upouští od zbytečných technických požadavků, což zlevní především bytovou výstavbu. Stavební povolení získá stavebník na jednom místě online v portálu stavebníka. Společně s novým stavebním zákonem nabyly účinnosti také související prováděcí předpisy včetně moderní vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Zákon počítá také s přechodným obdobím do konce června 2027. Do této doby bude možné použít dokumentaci, kterou stavebník rozpracoval před účinností nového stavebního zákona.

Dne 1. 7. 2024 nabývá plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zásadní novinkou je digitalizace stavebního řízení a možnost stavebníků podat žádost o vydání povolení záměru také prostřednictvím portálu stavebníka.

Institut plánovaní a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) dokončil novou studii, která se věnuje stavu a vývoji počtu obecních bytů v Praze. V současnosti hlavní město a městské části vlastní dohromady 29 841 bytů. I když je to téměř o 2 % méně než v roce 2021, tempo úbytku se oproti minulosti výrazně zpomalilo. Cílem Prahy je počet městských bytů aktivně navyšovat.

V roce 2023 bylo v Česku dokončeno 38 067 nových bytů, polovina v rodinných domech a téměř 38 % v domech bytových. Nejvíce se stavělo v Praze a Středočeském kraji. Velikost bytů se meziročně nezměnila, ale narostly investiční náklady na jejich výstavbu.

Návrh zákona vládě společně předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí s cílem zabránit dalšímu zhoršování bytové nouze. Ta v ČR ohrožuje až 1,6 milionu lidí. Zákon se zaměřuje především na rodiny s dětmi a seniory, u kterých nejvíce hrozí ztráta běžného bydlení. Samosprávám nabízí vyzkoušené nástroje pro řešení bytové situace obyvatel a jejich předvídatelné financování. Z dlouhodobého hlediska přinese státnímu rozpočtu úspory na nákladech spojených s bytovou nouzí. Příprava zákona je součástí programového prohlášení vlády a také široké reformy MMR – Bydlení pro život, která má dlouhodobě zvýšit dostupnost bydlení v zemi.

Středočeský kraj reaguje na zvyšující se počet obyvatel a také na stárnutí obyvatelstva. V místech s největší poptávkou po lůžkách v domovech pro seniory vzniknou nová zařízení, či dojde k navýšení kapacit u stávajících poskytovatelů. Senioři budou přibývat hlavně v lokalitách, kde je aktuálně věkový průměr nejnižší, tedy v prstenci okolo hlavního města. V letošním roce například Středočeský kraj na podporu sociálních služeb, včetně rozšiřování stávajících kapacit, plánuje rozdělit z Humanitárního fondu rekordních 85 milionů korun.

SMO ČR a Státní fond podpory investic si vás dovolují pozvat 21. června v čase od 9:30 do cca 11:30 hod. na webinář Podpora dostupného bydlení – dotační programy Státního fondu podpory investic.

Vláda v květnu odložila projednávání návrhu zákona o podpoře v bydlení či jiného nástroje k řešení bytové nouze. Ombudsman Stanislav Křeček se k tomuto tématu vyjádřil již v obsáhlých připomínkách k návrhu zákona. Přijetí zákona o sociálním bydlení považoval za nezbytné už první veřejný ochránce práv. Také Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí upozornil na dlouhodobou nejistotu obyvatel v oblasti bydlení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje na implementaci Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která platí od 28. května 2024. Ministerstvo již svolalo několik expertních skupin, které se zabývají převedením směrnice do české legislativy. Hlavním cílem implementace je navrhnout taková opatření, která pomohou zlepšit energetickou náročnost budov a budou vycházet z podmínek České republiky. Na zavedení směrnice mají členské státy dva roky.