Archiv článků (rubrika Veřejné zakázky)

Jedním ze základních cílů zadávacího řízení vedeného podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je vybrat dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou při dodržení zadavatelem stanovených kvalitativních parametrů. V zadavatelské praxi se však velmi často stává, že některé z podaných nabídek jsou podány s takovou nabídkovou cenou, která vyvolává reálné obavy zadavatele, zda je možné předmět plnění za danou cenu v požadované kvalitě vůbec realizovat. Právě pro takové situace je v ZZVZ uveden v § 113 institut mimořádně nízké nabídkové ceny.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad podaný Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky (dále jen MMR) a potvrdil rozhodnutí Úřadu, v němž byla MMR uložena pokuta ve výši jednoho milionu korun za přestupek zadání veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ (obecně známé též jako digitalizace stavebního řízení) v rozporu se zákonem.

Tenderman.cz je největší databáze zadávacích dokumentací a dodavatelů veřejných zakázek v ČR. Pomůže s přípravou zadávací dokumentace, poradí jaké firmy oslovit, automaticky prověří uchazeče kvůli střetu zájmů, mezinárodním sankcím a desítkám dalších rizik. Ve výsledku tak ušetří čas na přípravě zakázek, sníží ekonomická a právní rizika a díky kvalitnější konkurenci si na sebe bez problémů vydělá.

Ačkoliv zákon o zadávání veřejných zakázek definuje situace, v nichž je ponecháno na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat, někteří dodavatelé se snaží takový postup rozporovat s odkazem na zásady zadávání veřejných zakázek. Tento článek se věnuje právě takovým případům a shrnutím postoje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k nim.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Brně o žalobě Ministerstva pro místní rozvoj České republiky proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci veřejné zakázka „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“. Krajský soud žalobu zamítl a potvrdil rozhodnutí ÚOHS v této věci.

V letech 2010–2013 SMO realizoval projekt „Zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v České republice“, také známý jako „Vzdělaný zastupitel“. Jednalo se o jeden z prvních velkých projektů SMO. Financován byl z OPLZZ. Jelikož SMO vždy postupuje jako řádný hospodář, najal si na realizaci výběrových řízení v rámci tohoto projektu společnost WISDOMA s.r.o.

Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze 3. října 2024 zamítl žalobu Ministerstva pro místní rozvoj ČR proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny, jímž bylo pro bezdůvodné omezování soutěže a diskriminačnost zrušeno zadávací řízení na digitalizaci stavebního řízení.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad a potvrdil rozhodnutí prvního stupně, v němž byla městské části Praha 10 uložena pokuta ve výši 750 tisíc korun za přestupek při poptávání stavebních prací souvisejících s rekonstrukci objektu Vinice, pro účely fungování Úřadu městské části Praha 10, mimo zadávací řízení.

Hospodářský výbor v tandemu poslanců za ODS a ANO ve čtvrtek schválili nejkorupčnější usnesení dosavadního volebního období. Návrhují zvýšit limity pro zakázky malého rozsahu o 50 %. Tento krok vzbuzuje obavy ohledně transparentnosti veřejných zakázek a otevírá prostor pro korupci. Kritici upozorňují, že třetina zakázek může být zadávána bez veřejného dohledu a bez možnosti přezkoumání Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Až úsměvné je, že návrh posvětil sám předseda ÚOHS, který by nad férovostí soutěže měl bdít.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nabízí podporu zadavatelům, aby mohli jednoduše, rychle a také správně zadat „povodňové“ zakázky. Vydal proto v souvislosti s aktuální rozsáhlou přírodní katastrofou v řadě oblastí České republiky materiál, v němž poskytuje veřejným zadavatelům základní informace a návod, jak postupovat v této krizové situaci v souladu s pravidly zadávání veřejných zakázek.

V předchozích dvou článcích byly zmíněny obecné informace o Zákonu o registru smluv, výčet povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. Informovalo jsme také o tom, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS), přičemž uvedena byla zhruba první polovinu všech výjimek. Dnes se tedy podíváme na druhou polovinu výčtu výjimek uvedených v § 3 odst. 2 ZRS.

Od 1. července jsou středem pozornosti celé veřejné správy komplikace, které souvisí se zavedením digitálního stavebního řízení. Vzhledem k velkému zájmu médií zveřejnil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) chronologický přehled digitalizace stavebního řízení z pohledu veřejných zakázek a správních řízení vedených v této souvislosti Úřadem.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky (dále jen MMR) pokutu ve výši jednoho milionu korun za zadání veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Rozhodnutí je zatím nepravomocné a může být proti němu podán rozklad. Úřad o rozhodnutí informuje v souvislosti se zájmem médií.

Takřka každá obec, jakožto veřejný zadavatel, která objednává služby, dodávky či realizuje stavební práce, se někdy během své existence setkala i s takzvanými malými zakázkami – veřejnými zakázkami malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále také „VZMR“) je taková veřejná zakázka na dodávky či služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč bez DPH, nebo veřejná zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší 6 000 000 Kč bez DPH.

Výběrové řízení veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku kancelářských potřeb připravuje odbor kancelář ředitele Krajského úřadu Libereckého kraje. Předpokládaná hodnota zakázky je 393.903,51 korun bez DPH.

V říjnu odstartuje v Praze série konferencí určená pro zadavatele veřejných zakázek s názvem „VZ Tour 2024 - Inspirace a inovace ve veřejných zakázkách“, která následně zavítá do všech krajů České republiky. Kromě zástupců pořádajícího Centra pro regionální rozvoj České republiky vystoupí na akci zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Auditního orgánu Ministerstva financí.

Vzhledem k vyšší chybovosti v žádostech o podporu nových komunálních fotovoltaických elektráren upozorňujeme žadatele na nutnost dodržování zásad zadávání veřejných zakázek. Upozornění se týká zejména projektů, kdy jsou součástí podpory vynucené investice do renovací konstrukcí střech nebo do modernizace elektroinstalace v budovách s nově instalovanou FVE.

Dotaz se týká veřejné zakázky. Obec se rozhodla uskutečnit výběrové řízení na pořízení traktoru. Následně se rozhodla, že chce pořídit i příslušenství k traktoru (současné příslušenství je pro nový traktor nevyhovující). První výběrové řízení již probíhá. Kdybychom vypsali druhé výběrové řízení na příslušenství, nebude to bráno jako dělení zakázky?

V předchozím článku jsem se zabýval obecnými informacemi o Zákonu o registru smluv (dále jako „ZRS“), výčtem povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. V této části se podíváme, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS). Oblast výjimek je obsahově náročná, proto si v této části podrobněji si vysvětlíme zhruba první polovinu z jejich výčtu.

Vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže včera v rámci kulatého stolu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy diskutovalo o návrhu reformy veřejného zadávání, kterou předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Kulatý stůl ukázal, že mezi odbornou veřejností nepanuje na předloženém návrhu reformy shoda. Úřad považuje reformu za nepromyšlenou revoluci, která bude mít negativní dopady na zadavatele i dodavatele v České republice.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil pokutu ve výši 150 000 korun pro hlavní město Prahu za zadání více než dvou desítek zakázek na geodetické služby bez zadávacího řízení. Rozhodnutí je pravomocné.

Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh reformy přezkumu veřejných zakázek, která má zajistit rychlejší, transparentní a odborné posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jádrem je zrušení dvou instancí přezkumu a zavedení rozhodování v senátech. Zamezí se tím situacím, kdy rozhoduje pouze předseda úřadu. Pětice pilířů reformy je odpovědí na dlouhodobé výzvy veřejných zadavatelů a dodavatelů. Resort při přípravě zohlednil více než tři desítky jednání se zainteresovanými stranami za poslední rok.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad podaný městem Vyšší Brod a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, v němž byla městu uložena pokuta ve výši 800 tisíc korun za přestupek, kterého se jako zadavatel dopustilo zadáním koncese na služby dle § 174 odst. 3 zákona mimo zadávací řízení. Město se přestupku dopustilo tím, že s dodavatelem bez zadávacího řízení uzavřelo smlouvu o pachtu zdroje tepla a smlouvu o dodávce tepla, čímž vyloučilo soutěž o koncesi a mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pravomocně zamítl námitky společnosti Eviden Czech Republic, která napadla soutěžní dialog na dodavatele Národního geoportálu územního plánování (NGÚP). To na konci května umožnilo Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) uzavřít smlouvu na dodání systému s vítězem tendru – firmou Sevitech CZ. Hodnota kontraktu je téměř 270 milionů korun. NGÚP je jedním z informačních systémů stavební správy, který umožní koordinaci a sdílení územních plánů včetně návrhů, zasílání připomínek nebo námitek online a také výrazně omezí byrokracii.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal aktualizované vydání Průvodce základy veřejného zadávání. Publikace nahrazuje třídílného Stručného průvodce zadavatele světem veřejných zakázek, který byl vydán v letech 2019 a 2020. Nové zpracování má sloužit zejména jako pomůcka pro začínající nebo méně zkušené veřejné zadavatele, ale může pomoci také studentům a všem ostatním zájemcům o problematiku veřejného zadávání.

ÚOHS vydal zákaz plnění ze smlouvy na dodání informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení. To ale neznamená, že je neplatná. Úřad uznal naše stanovisko MMR, že jde o zakázku spojenou s mimořádným veřejným zájmem, plnění smlouvy proto zakázal zhruba od konce září. To umožní systémy dodat v takovém rozsahu, který vyžaduje zákon.

Třetí ročník Májové konference o veřejných zakázkách se uskutečnil ve dnech 15. a 16. května, přičemž kvůli uspokojení značného zájmu účastníků se konal v kongresových prostorách brněnského hotelu Continental.

Pokud obec uzavře smlouvu na dobu neurčitou na služby s ročním plněním ve výši např. 400 000 Kč, předpokládaná hodnota bude stanovena dle § 21 odst. 1 písm. b) za 48 měsíců a zakázka bude tedy soutěžena jako zakázka malého rozsahu. Musí být taková zakázka přesoutěžena po dosažení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy po cca 5 letech nebo může smluvní vztah nadále pokračovat?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje rozsáhlé sektorové šetření v oblasti nakládání s odpady. V průběhu následujících dvou let získá informace od všech relevantních subjektů působících v tomto sektoru a vyhodnotí je z hlediska fungování hospodářské soutěže na těchto trzích. Odpadové hospodářství prochází v současné době zásadními změnami, zejména v souvislosti s přechodem k ekologické a udržitelné ekonomice. Z tohoto důvodu je podstatné, aby v odvětví probíhala účinná hospodářská soutěž, díky níž budou soutěžitelé v tomto odvětví fungovat efektivněji a s nižšími náklady pro spotřebitele.

Zákon o registru smluv (dále jako „ZRS“) je účinný od 1. 7. 2016 s tím, že od 1. 7. 2017 přináší svou nejtvrdší sankci – zrušení smlouvy od počátku. Ze své lektorské praxe vím, že ZRS ve většině případů zajímá spíše subjekty nakládající s veřejnými prostředky, ale z praxe advokáta vím, že by se jím měly zabývat i ostatní. A někdy také zabývají, ale až bývá bohužel pozdě. Sérií několika článků bych tedy rád tuto problematiku rozšířil a přispěl k dodržování zákonných podmínek.

Zakázku na dopravce, který bude na území kraje a Prahy provozovat nové vlakové jednotky pro zhruba čtyři stovky sedících cestujících, bude monitorovat Transparency International (TI). Kraj a Praha se rozhodli tuto nevládní protikorupční organizaci oslovit v předstihu, aby se účastnila a monitorovala průběh realizace nabídkového řízení a potvrdila dodržování zásad transparentnosti a samozřejmě i finální výběr dodavatele. Krajští radní již schválili uzavření smlouvy mezi Integrovanou dopravou Středočeského kraje (IDSK), společností ROPID a TI.

Stanovení správné předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových fází procesu veřejného zadávání, zejména pak u zakázek pravidelné povahy. Tato hodnota má zásadní význam pro určení odpovídajícího zadávacího řízení a zajištění transparentnosti, efektivity a rovných podmínek pro všechny uchazeče. Tento článek si klade za cíl poskytnout základní přehled o stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek pravidelné povahy.

Je obec povinna vždy dělat výběrové řízení, když si chce či potřebuje koupit dejme tomu stroj na údržbu zeleně a hodnota předmětu nepřevyšuje půl milionu bez DPH?

Ministerstvo pro místní rozvoj představilo Národní strategii veřejného zadávání v České republice pro období 2024 až 2028, která klade důraz na strategický rozměr veřejných zakázek. Na půdě resortu se s ní seznámili účastníci odborné konference. Mluvili také o nových výzvách veřejného nakupování.

Vláda schválila Národní strategii veřejného zadávání v České republice pro období 2024–2028 (NSVZ), kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jde o první koncepční materiál v oblasti zadávání veřejných zakázek v ČR. Jeho hlavním cílem je změnit pohled na veřejné nákupy – od důrazu na formální proces ke strategickému přístupu akcentujícímu hodnotu za peníze. K vytvoření NSVZ se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Centrální nákup Plzeňského kraje v čele s ředitelkou Janou Dubcovou získal unikátní příležitost spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj na rozvoji regionální centralizace v rámci Národní strategie veřejného zadávání v České republice pro období let 2024–2028 (dále jen „Strategie“). Program je financován z fondů Evropské unie, z jedné z komponent Národního plánu obnovy, jejímž cílem je, kromě jiného, metodická podpora a modernizace veřejného zadávání.

Obecně publikační povinnosti podléhá každá smlouva na veřejnou zakázku uzavřená veřejným zadavatelem, jejíž hodnota přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Co když ale přesnou hodnotu smlouvy neznáme, protože ve smlouvě jsou uvedeny pouze jednotkové ceny? V tomto článku rozebereme různé situace, které mohou v případě uveřejňování smluv s jednotkovými cenami nastat, přičemž závěry budou podpořeny ilustračními rozhodnutími ÚOHS.

Obecně platí, že zadávací řízení může být zrušeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Zrušení, jakožto jeden ze způsobů ukončení zadávacích řízení je primárně upraveno v § 127 a 128 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Nejedná se však o jedinou zákonnou úpravu zrušení zadávacího řízení. Jedná-li se o sektorovou (nadlimitní) veřejnou zakázku, relevantním se stává také § 170.

Zadávací lhůta je jedním z nástrojů v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož právní úprava po novele provedené zákonem č. 166/2023 Sb. ze dne 30. května 2023, který nabyl účinnosti dne 16. července 2023, doznala poměrně zásadních změn. Přestože podstata a účel zadávací lhůty zůstaly i po Novele zachovány, byla v § 40 ZZVZ podstatně upravena ustanovení, která v praxi přinášela výkladové obtíže nebo se ukázala být zbytečně přísná pro zadavatele, a některá zcela nová ustanovení precizující právní úpravu zadávací lhůty byla do § 40 ZZVZ doplněna.

Povinnost poskytovat informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se dle § 2 odst. 1 týká státních orgánů, územních samosprávných celků a jejich orgánů a veřejných institucí. Zadavatelé veřejných zakázek ve většině případů do těchto povinných subjektů spadají. Často se pak v praxi bude jednat o zadavatele jednajícího právě jako územní samosprávný celek a jeho orgán či jako veřejná instituce.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozšířil své oborové sborníky rozhodnutí o veřejných zakázkách o další oblast, kterou jsou zakázky v oblasti informačních technologií.

Krajský soud v Brně vydal v minulém týdnu rozsudek (č. j. 31 Af 40/2022), jímž zamítl žalobu dodavatele ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci veřejné zakázky Ministerstva obrany na uzavření rámcové dohody „Alternativní tonery, náplně a pásky do tiskáren a kopírovacích strojů + související části“. Jedná s o první rozhodnutí českých soudů o nových základních zásadách environmentálně a sociálně odpovědného zadávání.

Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.

Dne 16. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 16. 7. 2023 ruší povinnost veřejného zadavatele vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření či změně smlouvy v případě koncesí.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad města Lom proti rozhodnutí o pokutě 180 000 Kč, kterou město dostalo za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s veřejnou zakázkou „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“. Rozhodnutí už nabylo právní moci.

Dne 16. 6. 2023 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále jen ZZVZ), která nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023. Jak správně nastavit limity zadávacích řízení například u běžně nakupovaných potravin? Kdy už je třeba využít tzv. Dynamický nákupní systém? A jak nastavit nové procesy do praxe?

Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“), nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se prakticky o první přímou novelu ZZVZ, která tak zohledňuje praktické zkušenosti zadavatelů, dodavatelů, připomínky Evropské komise a rovněž také podněty a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), získané po dobu platnosti a účinnosti ZZVZ.

Zadání veřejné stavební zakázky využívající metodu BIM je pro mnoho investorů z řad veřejné správy poměrně obtížným úkolem. Smlouva totiž musí mít trochu jiné náležitosti, než byli doposud zvyklí. Usnadnit situaci jim mohou vzorové dokumenty, které připravuje k vydání Česká agentura pro standardizaci. Na jejich přípravě spolupracuje s advokátní kanceláří Havel & Partners a Odbornou radou pro BIM (czBIM).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), umožňuje zadavatelům využití speciálního procesu získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, kterým je elektronická aukce. Tento postup je primárně upraven v § 120 a § 121 ZZVZ, kdy samotná definice elektronické aukce je uvedena v § 28 odst. 1 písm. m) ZZVZ.

Cenu Inovátor 2022 získal Liberecký kraj v oblasti veřejných zakázek v České republice. Obdržel ji za budování vztahů s dodavateli metodou Meet the buyer, aktivní působení v regionu a zadávání odpovědných, zelených a inovativních veřejných zakázek.