Krajský soud v Brně potvrdil správnost postupu ÚOHS v případě digitalizace stavebního řízení
Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze 3. října 2024 zamítl žalobu Ministerstva pro místní rozvoj ČR proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny, jímž bylo pro bezdůvodné omezování soutěže a diskriminačnost zrušeno zadávací řízení na digitalizaci stavebního řízení.
Krajský soud jednoznačně potvrdil nezávislost a objektivitu rozhodování na straně ÚOHS, kterou vedle zadavatele zpochybňovala celá řada subjektů, například z řad médií nebo nevládních organizací. Současně vyslal jednoznačný signál, že dozor nad veřejným zadáváním má probíhat výhradně na základě zákona a bez ohledu na velikost zakázky nebo zadavatele a že i zdánlivě menší dodavatelé mají nezpochybnitelné právo na nezávislé posouzení jejich stížnosti proti postupu zadavatele.
ÚOHS se zakázkou na „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, která byla zadávána v otevřeném řízení, začal zabývat 2. 6. 2023 kdy mu byl doručen návrh na zahájení řízení, v němž byly rozporovány zadávací podmínky. ÚOHS přezkoumal zákonnost zadávacích podmínek tendru, kdy hlavním tématem návrhu bylo neúměrné ztížení postavení dodavatelů, a to jak z hlediska časového co do plnění předmětu veřejné zakázky, tak podmínek souvisejících s cenotvorbou nabídky a následným plněním veřejné zakázky. Zadavatel v průběhu plnění veřejné zakázky např. nemusel akceptovat dodavatelem nabízený tzv. standardní (krabicový/proprietární) software, se kterým dodavatel kalkuloval již v nabídce a nejenže jej finančně do nabídky ocenil, ale též promítl do plánované pracnosti realizace díla. Zadavatel v zadávacím postupu de facto nereflektoval zcela jasnou zpětnou vazbu, že stanovené podmínky jsou pro dodavatele problematické, přičemž tyto obtíže jednoznačně vyplynuly již z realizovaných předběžných tržních konzultací, stejně tak žádostí o vysvětlení zadávacích podmínek. Ve správním řízení, ve kterém bylo provedeno také obsáhlé tržní šetření, Úřad prokázal, že zadávací podmínky bezdůvodně omezovaly soutěž a byly diskriminační. Tendr byl Úřadem zrušen, což následně potvrdil také předseda ÚOHS, jenž zamítl rozklad zadavatele.
V návaznosti na uvedené rozhodnutí pak Úřad uložil také zákaz plnění smlouvy uzavřené ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť využití tohoto typu řízení a zadání bez jakékoliv soutěže bylo v zásadním rozporu se zákonem. Zatím nepravomocně byla zadavateli za tento přestupek uložena ještě pokuta ve výši 1 000 000 korun.
Podrobnější analýzu rozsudku Krajského soudu v Brně zveřejníme po obdržení písemného znění a jeho prostudování.