Archiv článků (rubrika Reforma veřejné správy)

Sdružení místních samospráv ČR důrazně nesouhlasí s oznámeným plánem na zrušení více jak pětiny poboček Úřadu práce ČR ve všech krajích, kromě Prahy. Tento záměr považuje SMS ČR za další omezení dostupnosti služeb na venkově a krok k posílení centralizace úřadů.

Nedávný průzkum názorů na fungování státní služby mezi úředníky opět ukázal, že zaměstnání v české státní službě nepatří mezi atraktivní možnosti na trhu práce. Podle průzkumu k tomu přispívá třeba i to, že možnosti kariérního rozvoje ve státní službě vnímají zaměstnanci úřadů jako značně nízké^[1].

Hned několik pohledů na otázku slučování obcí nabídl včerejší seminář v Poslanecké sněmovně. Cílem kulatého stolu bylo prodiskutovat téma, o kterém se sice hodně mluví, ale o reálných efektech se jen málo ví. Snahou vědců Národního institutu SYRI bylo tuto mezeru zaplnit. Akce se konala pod záštitou předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, organizovala jej poslankyně Eliška Olšáková.

Tisková konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), která se konala 1. srpna v Praze, byla zahájena aktuální problematikou veřejné správy. Jde o digitalizici stavebního řízení, které má fungovat od 1. července, kdy nastala plná účinnost nového stavebního zákona. Komplikovaně připravovaný digitální systém stavebního řízení stále není plně funkční, a to má negativní dopady na práci stavebních úřadů.

Radikální krok by snížil počet obcí z 6254 na 205. Když reforma, tak pořádná, aby nepříjemnost změny samotné přinesla opravdové benefity. Česká veřejná správa patří k nejroztříštěnějším vůbec a spolu se Slovenskem a Francií jsme v tomto ohledu raritou. Počtem obyvatel srovnatelné a rozlohou větší Portugalsko si vystačí s 308 obcemi.

Snížení byrokracie, pružnější přijímání nových zaměstnanců či úspora veřejných financí. Tyto i mnoho dalších změn přinese obsáhlá novela zákona o státní službě, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Hlavním záměrem novely je, aby se státní služba stala moderní, kvalitní a efektivní službou veřejnosti.

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun na vládě představil již třetí antibyrokratický balíček. Soubor dalších 29 opatření, která po předchozí konzultaci s jednotlivými ministerstvy kabinetu předložil, má za cíl zjednodušit život podnikatelům, živnostníkům i občanům.

Kvalitní a efektivní státní služba, flexibilnější přijímání nových zaměstnanců, snížení byrokracie či úspora veřejných financí. To i mnoho dalších novinek přinese novela zákona o státní službě. Sekce pro státní službu se například nově přesune pod Úřad vlády, nejvyšší státní tajemník tak bude přímo podřízený předsedovi vlády.

V době, na kterou se zaměřila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, realizovalo Ministerstvo vnitra mnoho aktivit, které přispěly k modernizaci veřejné správy. Podařilo se úspěšně realizovat 91 % opatření v rámci realizace Strategického rámce rozvoje veřejné správy. Zprávu NKÚ lze v některých aspektech považovat minimálně za zavádějící a neaktuální.

Celkem 200 milionů korun, které vydalo Ministerstvo vnitra (MV) od roku 2009 na tři projekty modernizace veřejné správy, k její modernizaci nevedlo. Ministerstvu vnitra se nepodařilo dokončit plánovanou reformu veřejné správy, která měla zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnosti jednotlivých úřadů. Nedošlo k zamýšlenému snížení nákladů ani poklesu administrativní zátěže občanů. Ti musí nadále úřadům oznamovat informace, které stát již k dispozici má. V ČR stále není dodržována zásada „only once“ (pouze jednou), vytyčená vládou v roce 2018, že totiž obíhat mají data, nikoliv lidé. Zjistil to NKÚ při kontrole MV zaměřené na vynakládání peněžních prostředků k zajištění modernizace veřejné správy.

Vláda schválila rekordní snížení počtu pracovních míst na ministerstvech a jimi řízených úřadech a organizacích od 1. ledna příštího roku. Počty pracovních míst ve státní správě se tak poprvé dostanou pod úroveň roku 2015.

Pelhřimov vyhrál soutěž Ministerstva vnitra o nejpřívětivější úřad v Česku. V osmém ročníku soutěže Přívětivý úřad resort ocenil i další města, která lidem poskytují kvalitní a moderní veřejné služby.

Místo zmateného létajícího Čestmíra rychlý létající úředník, místo každý sám za sebe Institut společenství obcí a třeba místo odměňování starostů závislého na vůli vlády odměňování podle objektivních statistických údajů.

Snížení byrokracie, flexibilnější přijímání nových zaměstnanců nebo úspora veřejných peněz, i to si Ministerstvo vnitra slibuje od rozsáhlé novely zákona o státní službě, kterou posílá do meziresortního připomínkového řízení. Novela zákona navazuje na změny platné od začátku tohoto roku a jejím cílem je zajistit kvalitní a efektivní státní službu. Vláda by novelu měla projednat nejpozději do konce roku.

Stát plánuje od 1. července zrušit v celé republice 77 územních pracovišť finančních úřadů. V Pardubickém kraji se má jednat o Hlinsko, Holice, Litomyšl, Moravskou Třebovou a Přelouč. Podle hejtmana Martina Netolického se jedná o další vzdálení státní správy občanům, které přichází v době, kdy se připravuje rušení poboček České pošty. Podle hejtmana je problémem především pomalá digitalizace a zastaralé systémy, se kterými finanční úřady pracují.

Elektronizace vybraných procesů včetně úřednické zkoušky, zavedení systematického vzdělávání nebo analýzy dopadů služebního zákona. Téměř sedm let trvající projekt Ministerstva vnitra přinesl významnou podporu profesionalizace a kvality státní služby a státní správy.

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství na základě důkladné analýzy využívání územních pracovišť finančních úřadů a rozsahu jimi zajišťovaných činností zruší k 1. 7. tohoto roku 77 územních pracovišť. Tímto krokem vláda plní jeden z bodů svého programového prohlášení – postupně zefektivnit státní správu. Konzultační služby pro občany dotčených obcí budou v úředních dnech zajištěny prostřednictvím telefonických kontaktních linek provozovaných příslušnými finančními úřady.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zpracovala pro Českou republiku historicky první přehled o veřejné správě. Analýza obsahuje řadu doporučení pro zefektivnění fungování veřejné správy. Přehled je úzce provázán s Koncepcí rozvoje veřejné správy do roku 2030. To potvrzuje, že se česká veřejná správa ubírá správným směrem.

V návaznosti na návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV), který byl zaměřen na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR, jsme se v několika článcích zabývali především návrhem na revizi samosprávy a nákladů místní správy (slučování malých obcí) a návrhem na zvýšení daně z nemovitých věcí. Jde o návrhy, které se bezprostředně dotýkají financování obecního zřízení.

Návrhy Národní ekonomické rady státu (NERV) z listopadu loňského roku, zaměřené na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR, oprávněně směřují ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Vysoké schodky státního rozpočtu postupně ovlivnila pandemie, stupňující se inflace a růst cen energií jako důsledek nedomyšlené zelené dohody a zejména války na Ukrajině.

Jednodenní volby namísto dvoudenních, podání žádosti o voličský průkaz na kterémkoli obecním úřadě nebo stanovení pevného termínu konání komunálních, krajských a senátních voleb. To jsou hlavní novinky z balíčku zákonů, který 1. února 2023, schválila vláda.

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) již na svém zasedání v listopadu loňského roku odmítlo námět Národní ekonomické rady vlády (NERV) na slučování obcí, který byl součástí návrhů NERV předložených vládě k snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR.

V těchto dnech Ministerstvo vnitra rozeslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely zákona o úřednících územních samosprávných celků. Postavení úředníků samosprávy, jejich práva, povinnosti a některá specifika jejich pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 312/2002 Sb. Jedná se o speciální zákon ve vztahu k obecné úpravě pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce; subsidiárně se tedy na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků použije zákoník práce.

Národní ekonomická rada státu (NERV) představila v listopadu loňského roku Návrh na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR, ve kterém je řada podnětných opatření, kterými se vláda jistě bude zabývat a případně je zařadí do aktualizace svého programového prohlášení. Představitelů obcí, měst i krajů se bezprostředně dotýká návrh Revize samosprávy a nákladů místní vlády, který jsme v plném znění uvedli před týdnem v první části tohoto textu.

Národní ekonomická rada státu (NERV) byla vládou zřízena již v roce 2010, mimo jiné v návaznosti na krizová léta 2008–2009, a její činnost byla v květnu loňského roku vládou Petra Fialy znovu obnovena. Vzhledem k vzniklé ekonomické situaci je to zcela pochopitelný a správný krok. Posláním NERV je navrhovat zásady a parametry reforem veřejných systémů, které mají hlavní vliv na zdravé veřejné finance, výkonnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.

Hodnocení proklientského přístupu městských úřadů provedlo Ministerstvo vnitra i v roce 2022. V září byl vyhodnocen letošní ročník soutěže Přívětivý úřad, kterého se zúčastnilo celkem 125 úřadů obcí s rozšířenou působností z celé ČR. Soutěž tak má i po letech velké množství příznivců.

Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., se již 20. rokem intenzivně věnuje nelehkému úkolu – výkonovému benchmarkingu obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jen první dva roky práce byly financovány v rámci projektu z externích zdrojů. Po skončení tohoto projektu „Benchmarking přenesené působnosti obcí III. typu“, na konci roku 2004, projevila zapojená města zájem dále v benchmarkingu pokračovat. Myslím, že to je nejen dobrý příklad udržitelnosti záměru projektu, ale stále rostoucí počet zapojených měst (ORP) také signalizuje, že tato práce trvale vykazuje přínosy.

Angličané říkají: What is in it for me? (Co je v tom pro mě?) Jaké jsou vlastně přínosy benchmarkingu? Češi se zeptají přímo: Co z toho budu mít? Obecně lze říct, že zapojeným subjektům poskytuje benchmarking relevantní data o efektivitě vlastní organizace a umožňuje jim měřit výkonnost a kvalitu v předem definovaných oblastech a agendách. Výsledky pak mohou porovnávat s adekvátními údaji jiných subjektů a získávat informace o vlastních rezervách, možných lepších řešeních a tím se inspirovat k provedení změn.

Ministerstvo vnitra se stalo realizátorem nového projektu s názvem „Hodnocení výkonu veřejné správy v ČR a doporučení pro budoucí strategický rozvoj“, neboli Public Governance Review (PGR), který je podpořen z fondů EHP 2014–2020 v rámci programu Řádná správa.

Ve dnech 9. a 10. listopadu 2021 se v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress v Olomouci konal pátý ročník konference Moderní veřejná správa, kterou pořádá sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy pod záštitou náměstka ministra vnitra Petra Vokáče. Konference se letos zúčastnilo na 300 osob a 60 řečníků.

Tvrzení, že veřejná správa je tu zejména pro své klienty, by asi málokdo zpochybňoval. Stejně jako se banky nebo pojišťovny snaží bojovat o své klienty různými marketingovými nástroji a zákaznickým komfortem, je nutné určité nástroje proklientské orientace posilovat i ve veřejné správě.

Dokončení přehledu vybraných aktivit v plnění projektu rozvoje veřejné správy, který má na starosti Ministerstvo vnitra (MV ČR).

Globálním cílem Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020 je zvýšit kvalitu, efektivitu a transparentnost veřejné správy, a to cílenou intervencí zaměřenou na vybraná slabá místa veřejné správy, při naplňování principů dekoncentrace, decentralizace a subsidiarity.

Letošní volební rok je zároveň výročím dvacetileté působnosti krajské samosprávy v České republice. Při této příležitosti jsme požádali o rozhovor hejtmana Kraje Vysočina, Jiřího Běhounka, který je v současném období pověřen vedením Asociace krajů ČR.

Návrh nového stavebního zákona, o kterém bude v pondělí jednat vláda, obsahuje vážné nedostatky a vláda by jej podle Zeleného kruhu měla vrátit k přepracování. Na zásadní rozpory a problémy upozorňuje jak stanovisko Legislativní rady vlády, tak přehled nevypořádaných připomínek, které jsou v podkladech pro vládu označeny jako zásadní rozpory. Návrh je navíc připravován v rozporu s pravidly, které si vláda pro přípravu zákonů stanovila.

Druhá část rozhovou s Kláru Dostálovou, ministryni pro místní rozvoj, o připravované rekodifikace stavebního práva.

Epidemie koronaviru, která postupně přerostla ve světovou pandemii měla své hluboké dopady v celém světě a také v naší zemi. Vzniklá situace si vyžádala vyhlášení stavu nouze a přijatá opatření v zájmu zachování zdraví populace se promítla do života všech občanů, do fungování služeb i do ekonomiky státu.

Nový stavební zákon ignoruje výzvy, kterým čelí společnost v době zásadních klimatických změn. Místo, aby novou výstavbu podmínil využitím dostupných inovativních postupů v oblasti úspor energie, hospodaření s dešťovou a šedou vodou a ochrany nezastavěných území, soustředí se výhradně na rychlost povolovacího procesu a odebírání práv účastníkům povolovacích řízení. Upozorňují na to organizace Arnika, Česká společnost pro právo životního prostředí a Zelený kruh.

Česká komora architektů (ČKA) reaguje na aktuální vývoj procesu rekodifikace stavebního práva a upozorňuje na odklon od Vládou ČR schváleného věcného záměru nového Stavebního zákona přijatého 6. února 2019. Předložené znění návrhu zákona nepřináší potřebnou reformu systému stavebního práva ČR a představuje nevyužitou šanci napravit problémy ve výstavbě a plánování.

Zelený kruh vyzval v otevřeném dopise vládu k urychlené digitalizaci všech procesů v územním plánování a povolování staveb. Ministerstva by naopak měla přestat ztrácet čas přepisováním špatně připraveného návrhu stavebního zákona. V současné komplikované situaci nelze utrácet miliardy za přeskupování úředníků a paralyzovat rozhodování o stavbách radikální reorganizací. Rychlá digitalizace naopak zajistí, aby po úřadech obíhaly dokumenty a ne lidé.

Měli jsme sen. Sen o jednoduchém, férovém a efektivním procesu plánování a povolování rozvoje našich obcí a měst. Teď mi spíš přijde, že se ze snu stává noční můra.

Nejčastějšími příčinami zdlouhavého povolování staveb jsou chyby v žádostech, nekompletní dokumentace, chybějící souhlasy zainteresovaných státních úřadů a další závady na straně developerů. Vyplývá to z odpovědí desítek stavebních úřadů, které loni oslovil spolek Arnika.

Úvodní titulek se možná oprávněně nebude některým lidem líbit. Vždyť nový občanský zákoník se připravoval patnáct let, reforma veřejné správy zahájila před dvaceti lety a není dodnes dokončena.

Zelený kruh upozorňuje, že při přípravě nového stavebního zákona byla zcela opominuta detailní rešerše dobré praxe v zahraničí. Odborná debata o tom, nakolik je možné využít nástroje, které se osvědčily v zahraničí, se vůbec nevedla. Z dostupných rešerší a prezentací přitom vyplývá, že řada zahraničních postupů přináší prospěch státu, obcím a jejím občanům i vlastníkům pozemků a stavitelům.

V současné době se v základních mantinelech rozvoj veřejné správy v České republice odehrává na základě dokumentu s názvem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020, které se ovšem blíží do svého závěru. Z toho důvodu Ministerstvo vnitra letos zásadně pokročilo v přípravách nového strategického dokumentu rozvoje veřejné správy pro období do roku 2030 s názvem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030.

Na semináři, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, vystoupil se silnou kritikou návrhu rekodifikace stavebního práva také předseda Komise pro veřejnou správu a legislativu a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Ten patří mezi zásadní odpůrce odděleného modelu veřejné správy.

Novela stavebního zákona, platná od ledna 2018, zcela změnila zaběhlé pořádky ve stavebním průmyslu. Problém s ní mají nejen stavebnické a developerské firmy, ale také úřady měst a obcí s rozšířenou působností, na které spadla povinnost vydávat takzvaná závazná stanoviska. Dříve tyto dokumenty totiž vydával vedoucí stavebního úřadu, ale po novele je za vydávání zodpovědný územně plánovací orgán. Mnoho úřadů ale nebylo na tuto změnu připraveno, i po více než roce od zavedení jim chybí zaměstnanci a na závazná stanoviska se čeká dlouhé měsíce.

Mezi samosprávami a státem probíhá dlouhodobě debata o míře krytí nákladů na přenesený výkon státní správy, ovšem konkrétními čísla chyběla. Ministerstvo vnitra si proto nechalo zpracovat analýzu, která se problematice financování státní správy na obcích a krajích věnuje.

Multi-level governance neboli víceúrovňové vládnutí odkrývá hierarchický pohled na vládnutí na daném území. Tento pojem se začal hojněji používat především v souvislosti s Evropskou unií, ale má svůj význam i na národní úrovni.