Odborný růst ve státní správě
Nedávný průzkum názorů na fungování státní služby mezi úředníky opět ukázal, že zaměstnání v české státní službě nepatří mezi atraktivní možnosti na trhu práce. Podle průzkumu k tomu přispívá třeba i to, že možnosti kariérního rozvoje ve státní službě vnímají zaměstnanci úřadů jako značně nízké[1].
Kariérní postup je ve státní službě dlouhodobě vnímán jenom jako platový růst, případně probíhá prostřednictvím povyšování na manažerské pozice (např. pozice vedoucích oddělení). U zaměstnanců, kteří nechtějí nebo nemají kompetence vést lidi, je odborný kariérní postup často opomíjen. Kvalitní odborníci proto často raději přejdou do soukromé sféry, která jim nabízí daleko víc možností, jak se kariérně posouvat.
Novela služebního zákona v tomto směru posouvá věci částečně dopředu – zavádí možnosti kariérního postupu pro zaměstnance, kteří se chtějí rozvíjet především odborně. Státní služba však stále postrádá pravidla, která by komplexně řešila otázky kariérního postupu, a to včetně talentového rozvoje, zvyšování odbornosti a profesního růstu, a jejich propojení se systémem odměňování.
Poslanecká sněmovna koncem října schválila novelu služebního zákona, která mj. mění logiku služebního zařazení. Tedy pravidla pro to, zda je státní úředník označován jako referent, rada, odborný referent, vrchní rada atd. Jednou z mnoha změn, kterou novelizace přinese, je totiž zavedení kariérního řádu, který upraví podmínky přiznávání a odebírání služebního označení. Zatímco nyní se přidělování služebních označení odvíjí pouze od dosaženého stupně vzdělání, nově by pro určení statusu úředníka měly být rozhodující jeho schopností a odbornosti.
Přidělování služebního označení na základě odborných znalostí a schopností zaměstnance představuje první krok k vytvoření systému budování kariéry
založeném na expertíze. I když přidělení vyššího označení nebude pro státní zaměstnance podle všeho hned po účinnosti novely znamenat zvýšení platu ani jiné materiální výhody, novela představuje důležitý krok k posílení profesionality a odbornosti státní služby.Hlavním přínosem nového kariérního řádu bude zejména zaměření státní služby na uznávání individuálních dovedností každého zaměstnance a vytvoření motivačního prostředí pro jejich další rozvoj. Zavedení hierarchie založené na reálných schopnostech a zkušenostech nejen že zvyšuje prestiž jednotlivých pracovních pozic, ale také zaměstnancům nabízí perspektivu odborného růstu, která v současné podobě služebního zákona chybí.
Vytvořený systém zároveň umožní vedoucím pracovníkům identifikovat ty státní zaměstnance, jejichž výkon služby a odbornost je kvalitativně či kvantitativně vyšší než výkon ostatních zaměstnanců. Na základě toho budou moci lépe využívat specifické vzdělávání, plánovat personální kapacity a organizační změny úřadů a rozvíjet talentový management.
Nelze však očekávat, že samotné přidělování služebních označení přinese výše uvedené výhody v plné míře. Novela totiž obsah kariérního řádu podrobněji neupravuje a neříká ani, jestli a jaké budou s vyšším služebním označením spojeny benefity.
K vytvoření skutečné odborné kariérní struktury je nezbytné přistoupit k dalším krokům. Zejména musí být na vytvořenou kariérní linku navázány platové výhody pro úředníky s vyšším služebním označením. Výhody spojené s vyšším služebním označením nemusí být ani nutně vázány na odměňování – státní správa může využívat kariérní strukturu hlavně k identifikování talentovaných zaměstnanců. Do těch pak bude intenzivněji investovat v rámci vzdělávání a odborného rozvoje.
Pokud státní služba nabídne kromě povyšování na manažerské pozice také možnost odborného postupu, omezí tím současnou praxi, kdy jsou na manažerské pozice jmenováni zaměstnanci bez zájmu o personalistiku. Na manažerských pozicích tak zůstanou pouze manažeři, kteří mají zájem a schopnosti vést své týmy a dosahovat kvalitních výsledků.