Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Propočtová daňová predikce Ministerstva financí

Poslanci začínají projednávat návrh zákona na změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Jedním z iniciátorů změny, je Pardubický kraj a hejtman Martin Netolický. Kraj totiž dlouhodobě patří mezi výrazně znevýhodněné proti krajům se stejným počtem obyvatel.

Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době (příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Při pohledu na poslední čísla z domácí ekonomiky a aktuální trendy se to zdá být jako nápad z říše snů. To však neznamená, že vláda nemůže pro rychlejší růst mezd udělat řadu užitečných věcí.

V rámci financování obcí má Praha specifické postavení. Získává příjmy nejen jako obec, ale i jako kraj. Navíc má zvláštní (zdaleka nejvyšší) koeficient pro výpočet jejího podílu na objemu sdílených daních určeného pro obce. Sdílené daně přitom tvoří nejdůležitější příjmovou položku místních samospráv.

Jak se již stalo dobrým zvykem, sešla se Rada Pardubického kraje s poslanci a senátory zvolenými v rámci Pardubického kraje. Mezi projednávanými tématy byla změna rozpočtového určení daní pro kraje, financování nepedagogických pracovníků, příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd, ale také například záměr rušení některých poboček Úřadů práce v území.

Obce a kraje vykázaly za osm měsíců letošního roku příjmy ve výši 569,9 mld. Kč a jejich výdaje dosáhly 509,6 mld. Kč. Letošní rok se tak od těch předchozích nelišil. Jejich souhrnné příjmy se letos zvedly stejně rychle jako výdaje, a tak byl přebytek rozpočtu ve výši 60,4 mld. Kč stejný jako o rok dříve. Stejně jako loni se na příjmech podílel 11 %.

Zefektivnění kontrolních postupů a zavedení principu jednotného auditu. To jsou hlavní cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který na svém dnešním zasedání schválila vláda. Návrh zákona dále významně snižuje administrativní zátěž orgánům veřejné správy, a to jak zrušením duplicitních kontrol Ministerstva financí a finančních úřadů, tak centralizací interního auditu na úrovni správců kapitol státního rozpočtu. Kabinet Petra Fialy tak splnil další úkol ze svého programového prohlášení.

Jubilejní, již šedesátý Den malých obcí se uskutečnil v Olomouci 31. října a stejný program proběhne dnes v pražské hale O2 Univerzum. Moravského setkání se zúčastnilo více než 350 starostek a starostů, kteří vyslechli obsahově bohatý program a seznámili se s nabídkou více než čtyřiceti firem, nabízejících obcím své produkty a služby.

Žebříček Economic Freedom of the World 2024 publikoval v říjnu Institut liberálních studií (ILS) ve spolupráci s kanadským Fraser Institutem. Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně.

V srpnu 2024 vykázaly územní rozpočty přebytek ve výši 60,4 miliardy korun, což představuje druhý nejvyšší přebytek v historii. Tento výsledek odráží velmi dobrou finanční situaci územních samospráv, přičemž hlavní zásluhu na tom mají rostoucí vlastní příjmy. Nejvýraznější růst byl zaznamenán u nedaňových příjmů, které meziročně překonaly růst daňových příjmů, a to z důvodu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Investiční aktivita územních rozpočtů se meziročně zvýšila, což je pozitivní zpráva pro rozvoj regionů. Spolu s tím vzrostl i objem přijatých investičních dotací, které krajům a obcím poskytují finanční podporu pro realizaci klíčových projektů.

Ministerstvo financí podává Souhrnnou zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků, městských částí hl. m. Prahy, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2023.

V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoměn, neboť zákon o digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena řádná právní ochrana uživatelů kryptoměn a zajištěna stabilita tohoto finančního prostředí.

Vláda Petra Fialy slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších obcí.

Na ministerstvu financí proběhlo v pořadí již třetí jednání pracovní skupiny pro řešení povodňových škod, jejíž koordinací byl pověřen ministr financí Zbyněk Stanjura. „Všechny podpůrné programy jak pro občany, tak pro podnikatele a firmy jsou už v běhu anebo se připravují. Dnes jsme je s ostatními resorty detailně prošli tak, aby žádosti nebyly byrokraticky náročné. Hledáme také řešení, aby se peníze mohly čerpat co nejrychleji,“ řekl ministr financí po schůzce. Škody jen na majetku státu jsou podle jeho odhadu 25–30 miliard korun.

Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků 5.6 Odměňování členů zastupitelstev obcí podle právního stavu k 1. červenci 2024.

Vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.

Ministerstvo financí zveřejňuje postup k zajištění jednotného zatřídění výdajů, příjmů a přijatých půjčených peněžních prostředků územních rozpočtů souvisejících s odstraňováním následků škod způsobených tlakovou níží Boris.

Rada kraje vzala na svém pondělním jednání na vědomí závěry přezkoumání hospodaření Libereckého kraje k srpnu roku 2024, které vypracovalo Ministerstvo financí. Výsledek je pro Liberecký kraj kladný. Libereckému kraji je přidělen mezinárodní rating na úrovni A1 a národní rating na úrovni stupně Aa2.cz, se stabilním výhledem. Kraj již také zná výsledky hospodaření za prvních devět měsíců letošního roku.

Poslanecká sněmovna schválila 1. října 2024 novelu zákona o státním rozpočtu roku 2024, která navýšila povolené výdaje státu o 30 mld. Kč na sanaci povodňových škod v zasažených regionech. Novela byla projednána ve stavu legislativní nouze, aby se peníze na obnovu infrastruktury a majetku dostaly co nejrychleji k těm, kteří pomoc po povodních potřebují.

Na Ministerstvu financí proběhlo další jednání pracovní skupiny pro řešení povodňových škod. Hlavním tématem debaty ministrů byla pomoc občanům a malým a středním podnikům, které zářijová povodeň zasáhla.

Po volbách do krajských zastupitelstev a stojíme na počátku nového období. Ve volbách zvítězilo hnutí ANO v deseti krajích ze třinácti. V kolika se však ujme vlády, to ukáže povolební vyjednávání. Na volebních výsledcích Jihočeského, Jihomoravského a Libereckého kraje se ukázalo, že silná osobnost úspěšného hejtmana může ovlivnit voliče, kterých však tentokrát nebylo příliš, účast 32,9 % je druhá nejnižší z dosavadních sedmi krajských voleb. Kromě katastrofálního propadu Pirátů se ovšem nic zásadního nestalo. Podívejme se však na některá čísla rozpočtového hospodaření krajů v minulém období.

Vláda schválila pro kapitolu MMR celkový rozpočet na rok 2025 ve výši 13,3 miliardy korun. Prostředky čistě ze státního rozpočtu bez evropských zdrojů tvoří částku 5,96 miliardy korun. Návrh nezohledňuje další významné potřeby ze zdrojů státního rozpočtu v celkové výši cca 8,8 miliardy korun – jedná se především o prostředky na realizaci politiky regionálního rozvoje.

Rekordní investice do dopravní infrastruktury, navýšení peněz na vzdělávání, vědu i obranu a výdaje na krytí následků zářijových povodní, to vše zahrnuje návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 241 mld. Kč, který dnes schválila vláda. Současně s tím kabinet rozhodl, že novela letošního státního rozpočtu navýší z důvodu rychlého hrazení následků povodňových škod výdaje o 30 mld. Kč.

Výsledek rozpočtového hospodaření je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jedná se o rozdíl v tocích finančních prostředků, které město v daném roce obdrželo a vydalo (z hlediska rozpočtových účtů). Je-li kladný, pak jedná se o rozpočtový přebytek, je-li záporný, pak jde rozpočtový schodek.

Rozpočtové hospodaření krajů a obcí v prvním pololetí letošního roku skončilo, jak jinak než přebytkem, který o 35 % překonal kladné saldo rozpočtu za stejné období loňského roku. Jejich souhrnné příjmy dosáhly 458,8 mld. Kč, celkové výdaje pouze 376,1 mld. Kč.

Obce a města v Česku podporují podnikání na svém území. Je to pravda? Mají k tomu uzemní samosprávy dostatečnou motivaci? A je to v jejich zájmu? To jsou otázky k zamyšlení, ale v tomto textu se jim věnovat nebudeme. Přesto chceme v této souvislosti představitelům více než šesti tisíc obcí podat základní a souhrnné informace o podnikatelské sféře na našem území.

Výrazné navýšení peněz na vzdělávání i vědu a výzkum, rekordní investice především do dopravní infrastruktury. Všechny tyto vládní priority zohledňuje návrh státního rozpočtu na rok 2025, který odeslalo Ministerstvo financí k projednání vládě. Návrh navíc dodržuje plánovaný deficit ve výši 230 mld. Kč, a snižuje ho tak meziročně o 22 mld. Kč.

Územní rozpočty jsou v polovině roku ve výborné finanční kondici, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Zatímco obce hospodařily s meziročně vyšším přebytkem rozpočtu o 6 mld. Kč, tak kraje meziročně zaznamenaly růst dokonce o 14,6 mld. Kč. Nejedná se však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku. Důvodem je dynamický růst příjmové strany územních rozpočtů způsobený meziročním růstem jejich vlastních příjmů a zároveň pomalý růst výdajů vyvolaný meziročním poklesem běžných výdajů.

Zveřejňujeme stanovisko Ministerstva financí ČR – odboru Financování územních rozpočtů, k vymezení základních principů rozpočtového zatřídění dotací poskytovaných na úhradu paušálních výdajů realizovaných územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí.

Průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 % a byla tak druhá nejvyšší v Evropské unii. Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 % a loni přesáhl hranici tří bilionů korun. Hrubý domácí produkt (HDP) ČR reálně poklesl o 0,3 % a tvorba hrubého kapitálu o 6,8 %. Evropským premiantem je však ČR v nízké míře nezaměstnanosti. Loni nezaměstnanost v ČR dosáhla 2,6 %, zatímco evropský průměr činil 6,1 %. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém „Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023“.

V době, kdy se mnohé obce potýkají s napjatými rozpočty a rostoucími náklady, se otázka úspory provozních výdajů stává stále naléhavější. Ačkoli každá obec má svá specifika, existují osvědčené strategie, které mohou vést k významným úsporám bez nutnosti omezovat klíčové služby pro občany.

Ve snaze naplnit své programové prohlášení v oblasti financování územně samosprávných celků předložila vláda Parlamentu ČR návrh na zásadní změnu financování krajů, který aktuálně projednává Poslanecká sněmovna (ST: 701).

Rozpočet územní samosprávy, kam se řadí rozpočty obcí a krajů, vykazuje setrvale již řadu let přebytek. To neznamená nic jiného, než že každý rok utratí obce a kraje méně peněz, než kolik jich mají v rozpočtu k dispozici. Minimálně v letech 2020 až 2023 rostly úspory obcí a krajů, měřené objemem peněz na jejich bankovních účtech, rychleji než objem příjmů. V roce 2023 se meziročně celkové příjmy územní samosprávy zvedly o 13 %, avšak objem peněz na bankovních účtech stoupl o 19 %. Míra úspor územních samospráv, daná poměrem jejich vkladů k příjmům, se mezi rokem 2020 a 2024 zvýšila o šest procentních bodů na 57 %.

Rating je jednou z možností, jak hodnotit hospodaření obcí. Přidělení jednoho z ratingových stupňů poukazuje na to, do jaké míry využívá obec své finance efektivně, jak je na tom z hlediska stability svého fungování a zda je schopná dostát svým závazkům.

V prvním pololetí letošního roku přijelo do hromadných ubytovacích zařízení ve středních Čechách téměř 566 tisíc návštěvníků, což bylo nejvíce od roku 2012, a zároveň o jednu sedminu více, než kolik přijelo v období před pandemií koronaviru. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 19 tisíc hostů více. Většinu návštěvníků tvořili tuzemští hosté. Ze zahraničních návštěvníků přijelo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska.

Během druhého čtvrtletí letošního roku přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení celkem 6 mil. hostů. Celkem 54 % (3,2 mil.) tvořili domácí turisté, 46 % (2,8 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Tuzemsko si v průběhu dubna-června 2024 nejčastěji vybírali jako svou dovolenkovou destinaci cestovatelé ze sousedních zemí (Německo - 631 tis, Polsko – 253 tis. a Slovensko - 247 tis. lidí). Ve větším počtu dorazili také turisté z USA (161 tis.) a Velké Británie (121 tis.). Počet zahraničních návštěvníků, kteří se ubytovali v některém z hromadných ubytovacích zařízení v meziročním srovnání vzrostl o 9,3 %, v případě domácích hostů pak klesl o 1,4 %. Meziročně stoupl i počet přenocování (o 0,9 %) na celkových 13,9 milionu nocí. Květnové Mistrovství světa v ledním hokeji se odrazilo v návštěvnosti zejména v Moravskoslezském kraji a Praze.

Aršík poštovních známek vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v emisi Shakespearovské hry obsadil společné první místo na prestižní soutěži „Premio Internazionale d'Arte Filatelica“ v italském Asiagu a stal se také nejkrásnějším aršíkem za rok 2023.

Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše by se měla na základě tohoto návrhu pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026. Minimální mzda by tak podle současné predikce mohla dosáhnout 20 600 Kč v roce 2025 a 22 100 Kč v roce 2026. To představuje výrazný nárůst oproti současné výši minimální mzdy 18 900 Kč. Návrh nyní MPSV předkládá do meziresortního připomínkového řízení.

Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 100 prodejen.Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 100 prodejen

Jak dlouho budou ještě územní samosprávy spíše spořit než investovat, by bylo možné se zeptat po zveřejnění zprávy o hospodaření obcí a krajů za první třetinu letošního roku. Příjmy se koncem dubna za uvedené období meziročně zvedly 8× rychleji než výdaje a saldo jejich rozpočtů se více než zdvojnásobilo. Zvýšil se objem peněz, které mají samosprávy na bankovních účtech a v případě obcí byl jejich růst značný, přičemž jejich dluh se naopak snížil.

Česko pokračuje v budování ropné nezávislosti na ruské ropě. Práce na projektu TAL-PLUS, který zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc, jsou v plném proudu. Technické úpravy na ropovodu TAL se naplno rozběhly v rakouském Grubenu a italském Terstu. Na obou místech se instalují nová čerpadla, které zajistí navýšení přepravní kapacity TAL.

Koncem června Český statistický úřad zveřejnil čísla o vývoji počtu obyvatel České republiky za rok 2023. Obyvatel přibylo. Ovšem díky migraci, počet živě narozených dětí se naopak o víc než 10 % snížil a je tak nejmenší za posledních 22 let. Řada firem, a především politiků, si klade otázky, zda budeme mít v České republice dostatek pracovních sil. Zda nejsou zjištění alarmující. A ona svým způsobem jsou. Ovšem z mého pohledu více pro stát než pro firmy jako takové.

Územní rozpočty pokračují na konci dubna letošního roku v generování rekordních přebytků. O dobré finanční kondici vypovídá přebytek hospodaření, který dosáhl 29,8 mld. Kč. Pozitivní situace krajů a obcí je podpořena cenovou stabilitou a prosperitou tuzemské ekonomiky. Ekonomické oživení ve spojení s růstem mezd se pozitivně promítlo do zvýšeného inkasa daní z příjmů a DPH. To vedlo k posílení růstu vlastních příjmů krajů a obcí, které tvoří většinu příjmů územních rozpočtů. Růst se týkal i strany nedaňových příjmů. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty. Významný růst byl zaznamenán naopak u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů meziročně klesla.

V letošním roce by se měl výnos daně z nemovitých věcí značně zvýšit. Ve snaze konsolidovat státní finance požaduje vláda, aby obce zvýšily základní sazbu této daně o 80 %. Pravděpodobně ne všechny obce tuto daň zvýší, některé mohou růst základní sazby daně kompenzovat snížením koeficientů. Podívejme se, jak je tato daň pro příjmy obcí významná a jak se její výnos v čase měnil.

Za tři měsíce letošního roku získaly územní samosprávy do rozpočtu 224,2 mld. Kč, což je o 6 % více než ve stejném období loňského roku. Výdaje se však meziročně o 18 % snížily na 153,7 mld. Kč. Na meziročním zvýšení příjmů o 12,1 mld. Kč participovaly nejvíce nedaňové příjmy (růst o 8,7 mld. Kč), daňové příjmy přispěly 6,7 mld. Kč a investiční dotace pak 2,8 mld. Kč.

Ministerstvo financí obdrželo dotazy ke zveřejnění schváleného rozpočtu a k možnosti občanů územního samosprávného celku (ÚSC) nahlížet do rozepsaného rozpočtu.

Závěry přezkoumání hospodaření Libereckého kraje za rok 2023, které vypracovalo Ministerstvo financí, jsou veskrze pozitivní. Z analýzy vyplývá, že kraj hospodařil výborně a nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Dokazuje to i analýza ratingové společností Moody’s Public Sector Europe – Moody´s Investors Service EMEA Limited. Na základě ní byl Libereckému kraji přidělen mezinárodní rating A1 a národní rating Aa2.cz – původně s negativním výhledem ze srpna roku 2023, který se nicméně v průběhu prosince loňského roku 2023 změnil na výhled stabilní.

Ministerstvo financí vydalo aktuální Zprávy pro finanční orgány obcí a měst. Jedná se o první Zprávy, vydané v letošním roce a obsahují informace o poskytnutí stravenky členům okrskové volební komise, odpověď na dotaz, který se týká osvobození daru z FKSP od daně z příjmů, a také se odpovídá na dotaz k podobě schvalovaného rozpočtu obce.

Liberální institut vyhlašuje Den daňové svobody již 25 let. V letošním roce je Den daňové svobody o dva kalendářní dny dříve než loni. Musíme vydržet ještě téměř jeden měsíc a po 11. červnu 2024 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 162 dní, pracujeme pouze pro stát.

Sdružení místních samospráv ČR zveřejnilo na svém webu novou kalkulačku, ve které si může každý spočítat, jak se konkrétních obcí dotkne Ministerstvem financí navrhovaná změna zákona o rozpočtovém určení daní.