Podnikání v České republice
Obce a města v Česku podporují podnikání na svém území. Je to pravda? Mají k tomu uzemní samosprávy dostatečnou motivaci? A je to v jejich zájmu? To jsou otázky k zamyšlení, ale v tomto textu se jim věnovat nebudeme. Přesto chceme v této souvislosti představitelům více než šesti tisíc obcí podat základní a souhrnné informace o podnikatelské sféře na našem území.
Podle údajů ČSÚ působilo koncem roku 2023 v České republice 995 141 aktivních fyzických osob podnikatelů a 425 839 obchodních společností. Za aktivní entity se považují ty, které platí daně a odvody na sociální zabezpečení. Z celkového počtu registrovaných fyzických osob podnikatelů tvoří ti aktivní něco více než polovinu, v případě obchodních společností to jsou téměř tři čtvrtiny.
Fyzické osoby
Počet aktivních fyzických osob podnikatelů se o 1 % snížil mezi rokem 2022 a 2023. Patrně některé podnikatele odradila nově zavedená povinnost mít datovou schránku, činnost mohli ukončit rovněž ti kteří měli podnikání jako druhou činnost, kromě pracovního poměru. I tak byl počet podnikatelů v roce 2023 vyšší než v roce 2021. V období let 2013 až 2023 se střídaly roky s vyšším či nižším růstem počtu podnikatelů, k poklesu jejich počtu došlo pouze v jednom z nich, a to v roce 2023. Celkem se mezi rokem 2013 a 2023 zvýšil počet fyzických osob podnikatelů o 15 % (blíže viz graf 1).
Rozdělení podnikatelského zaměření je takové, že téměř pětina aktivních podnikatelů působí v odvětví obchod, v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti působí 15 % podnikatelů. Stavebnictví a zpracovatelský průmysl vykazují shodný podíl na celkovém počtu aktivní podnikatelů, a to 13 %. Nejméně lákavým odvětví pro podnikatele je těžba a dobývání a rovněž vodní hospodářství, jejich podíl nedosahuje ani jednoho procenta. Po jednom procentu má odvětví zásobování elektřiny, plynem a teplem a odvětví zdravotní a sociální péče.
Věkové rozložení aktivních fyzických osob podnikatelů nejvíce pokrývají lidé ve věku od 41 do 50 let, a to 27 % a 23 % tvoří ti ve věkové skupině od 51 do 60 let. Třetí největší skupinu tvoří osoby ve věku 31 až 40 let (20 %), nejstarší věková skupina (61+) vykazuje podíl ve výši 18 % a nejmladší pak připadá 10 %. Lidé do 41 let tak tvoří necelou třetinu podnikatelů a zbývající část připadá na osoby starší. Struktura podnikatelů podle věku se postupně mění, protože lidé do 41 se na celkovém počtu začínajících podnikatelů podílejí více než třemi čtvrtinami (viz graf 2).
Trochu jiný obrázek dostaneme porovnáním toho, jaký se počet podnikatelů v dané věkové skupině obyvatelstva. Celkem má oprávnění podnikat 22 % obyvatel starších 15 let. Jak již bylo řečeno, ne všichni tak činí. Nejaktivnější jsou lidé ve věku od 51 do 60 let, v této skupině podniká 32 %. Ve věkové skupině 41 až 50 let to je 30 % osob. Z lidí ve věku 31 až 40 let podniká 27 % z nich. V nejmladší věkové kategorii to je 14 % a v nejstarší pak 13 %.
Krajské rozložení
Jak vypadá rozložení podnikatelů mezi kraji? Nejvíce fyzických osob podnikatelů působí v Praze (18 % celkového počtu), ve Středočeském kraji (15 %) a v Jihomoravském kraji (11 %). Na tyto tři kraje připadají více než dvě pětiny všech podnikatelů. Nejméně jich je v Karlovarském kraji (2 %), v kraji Vysočina a v Libereckém kraji (shodně o 4 %).
Mezi rokem 2013 a 2023 se počet podnikatelů nejrychleji zvýšil také v Praze (o 29 %), ve Středočeském kraji (o 23 %) a v Jihomoravském kraji (o 17 %). V Karlovarském kraji jako v jediném se počet podnikatelů v daním období o 3 % snížil. V Plzeňském a v Královéhradeckém kraji se jejich počet zvýšil shodně o 6 %.
Porovnání počtu podnikatelů podle krajů je rovněž ovlivněno velikostí daného kraje dané počtem obyvatel. Pro srovnatelnost uvedeme počet aktivních podnikatelů připadající na 1 000 obyvatel starších 15 let. I v tomto případě je na prvním místě Praha se 154 podnikateli na daný počet obyvatel. Druhá příčka patří Středočeskému kraji (100 podnikatelů) a třetí pak Jihočeskému kraji (97 podnikatelů). Na opačném konci nalezneme Karlovarský a Ústecký kraj s 87 podnikateli na 1000 obyvatel 15+ (viz graf 3).
Z hlediska územně správního se Česká republika člení na 77 okresů. Nejvíce aktivních podnikatelů má opět Praha (179 739), dále je to okres Brno-město (40 124), Ostrava-město (1953) a Plzeň-město (1123). Nejmenší počet aktivních podnikatel vykazuje okres Domažlice (46), Strakonice (52) a Třebíč (54). Nejvyšší podíl podnikatelů na počtu obyvatel starších 15 let má okres Praha-západ (16 %), po 15 % jich má Praha a Praha-východ a 13 % to je v okrese Beroun. V okrese Tachov podniká pouze 7 % populace starší 15 let a stejný podíl vykazuje i okres Sokolov, Karviná a Domažlice.
Struktura sektoru
Ještě se podíváme, jak je to se zastoupením mužů a žen v podnikatelském sektoru. Za všechny kraje se ženy podnikatelky podílejí jednou třetinou na celkovém počtu aktivních osob. Vyšší než průměrný podíl žen, nalezneme v Praze, kde představují 38 % všech aktivních osob. O jeden procentní bod méně mají ve Středočeském kraji. V Plzeňském, v Moravskoslezské a Jihočeském kraji zaujímají ženy 35 % podíl. Nejnižší zastoupení žen v tomto sektoru mají ženy v kraji Vysočina, a to 32 %. O jeden procentní bod více je to v Ústeckém, ve Zlínském a v Pardubickém kraji.
Mladí podnikatelé (do 31 let) mají v rámci krajů nejvyšší zastoupení v kraji Vysočina, a to 12 %. Naopak nejméně se podílejí v Praze, v Plzni a v Karlovarském kraji, a to 9 %. Nejvyšší podíl nejstarší věkové skupiny má Karlovarský kraj, ve kterém tvoří 21 % celkového počtu podnikatelů. O jeden procentní bod méně to je v Praze. Ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina představuje tato skupiny podnikatelů 16 %.
Prakticky ve všech obcích nalezneme alespoň jednu aktivní fyzickou osobu podnikatele. Na jednu obec připadá v průměru 130 podnikatelů. V nejmenší kategorii to je 11 podnikatelů a v navazující velikostní kategorii 30 podnikatelů. V obcích s počtem obyvatel od 500 do 999 působí v průměru 65 podnikatelů a v další velikostní skupině pak 176 podnikatelů. Zdaleka nejvíce podnikatelů připadá na obce s 5 000 a více obyvateli (bez Prahy), a to 1546. Na rozdíl od těchto značných rozdílů mezi obcemi je podíl podnikajících na počtu obyvatel starších 15 let ve velikostních kategoriích obcí poměrně vyrovnaný. Je to 11 % ve všech kategoriích s výjimkou těch největších obcí, kde je to 10 %.
Na rozpočet obce nemá existence podnikatelů na jejich území žádný bezprostřední efekt. Podnikatelé však činí obec atraktivnější z hlediska nabídky zboží a služeb, někteří poskytují i pracovní místa. Proto se obci vyplatí vytvářet příznivé podmínky pro podnikatele.
Obchodní společnosti
Počet obchodních společností se v roce 2023 meziročně zvedl o 4 %. Stejně jako v roce 2023 se počet obchodních společností zvyšoval rychleji než počet fyzických osob podnikatelů i v delším období. Mezi rokem 2013 a 2023 to bylo o 42 %. Ve vývoji počtu obchodních společností lze rozlišit dvě období. Mezi rokem 2013 a 2016 jejich počet prakticky stagnoval. V navazujících letech se již plynule zvyšoval (viz graf 4).
Sídla obchodních společností jsou mezi kraji rozděleny značně nerovnoměrně. V Praze sídlí dvě pětiny všech společností, 12 % z nich má sídlo v Jihomoravském kraji a po 8 % jich pak ve Středočeském a v Moravskoslezském kraji. Tři kraje s nejvyšším počtem sídel obchodních společností tak připadá více než 60 % jejich celkového počtu. Největší růst počtu sídel obchodních společnosti mezi rokem 2013 a 2024 zaznamenal Olomoucký kraj (o 51 %), Středočeský kraj (o 49 %) a Moravskoslezský kraj (o 47 %). V Karlovarském kraji se počet zvedl jen o 8 %, další kraj v pořadí vykázal růst o 20 % a Jihočeský kraj o 31 %.
