Praha versus ostatní obce

V rámci financování obcí má Praha specifické postavení. Získává příjmy nejen jako obec, ale i jako kraj. Navíc má zvláštní (zdaleka nejvyšší) koeficient pro výpočet jejího podílu na objemu sdílených daních určeného pro obce. Sdílené daně přitom tvoří nejdůležitější příjmovou položku místních samospráv.

V posledních deseti letech (2013 až 2023) disponoval pražský rozpočet souhrnnou částkou přesahující 1 bilion korun, přičemž město uskutečnilo výdaje v rozsahu 874 miliard korun.

Výsledné saldo dosáhlo téměř 130 mld. Kč. V průměru tak za posledních deset let Praha nevyužívala každým rokem téměř 12 miliard korun. Každý rok tudíž ušetřila v průměru 13 % svých rozpočtových příjmů. Na investice vydala v průměru 23 % disponibilních prostředků, tedy celkových příjmů po odpočtu neinvestičních dotací.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Podíl Prahy na vybraných ukazatelích rozpočtů obcí

Následující tabulka 2 ukazuje, jak se Praha podílela na vybraných ukazatelích územních rozpočtů obcí, a to v období let 2013 až 2023, pro znázornění vývojové tendence rozděleném na dvě části. Je z ní vidět, že podíl Prahy na počtu obyvatel byl prakticky stejný, na rozdíl od dalších charakteristik. Málo se změnil rovněž její podíl na celkových příjmech, který se zvýšil pouze o jeden procentní bod na 27 %. Je více než dvojnásobný ve srovnání s podílem Prahy na počtu obyvatel země.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

U podílu salda pražského rozpočtu na celkovém saldu obecních rozpočtů je však změna zřetelná. Ze 45 % v první části daného období stoupl až na 53 % v části druhé. Podíl Prahy na celkovém objemu investičních dotací pro obce se snížil o dva procentní body na pouhá 4 %. Praha tak získává dlouhodobě výrazně méně na investičních dotacích, a navíc se její podíl snižuje. S tím z části souvisí i pokles podílu Prahy na kapitálových výdajích. V první části daného období dosahoval téměř pětinu a ve druhé části byl o tři procentní body nižší.

Rostoucí podíl na saldu obecních rozpočtů vedl ke zvýšení podílu Prahy na úsporách obcí jako celku. Objem peněz na bankovních účtech Prahy se na celku podílel v první části 30 %, ve druhé byl již o osm procentních bodů vyšší. Opačný trend vykázal podíl dluhu. Tam je pokles, který je dán zejména snížením dluhu v roce 2023, nejvyšší. Jestliže se dluh Prahy v průměru ročně podílel 36 % v první části daného období, v té druhé to bylo jen 23 %.

Vybrané rozpočtové charakteristiky

V Praze byl podíl salda, resp. přebytku rozpočtu na celkových příjmech vyšší ve druhé části daného období, u ostatních obcí tomu bylo naopak (tabulka 3). Tento podíl ukazuje, jakou část celkových příjmů, které měla obec k dispozici, v daném roce nevyužila. Podíl provozního přebytku na běžných příjmů vypovídá o úsporách v rámci financování provozu. Zde došlo v obou případech ke stejně orientované změně. Jak Praha, tak i ostatní obce tytu úspory ve druhé části daného období zvýšily.

Podíl kapitálových výdajů Prahy na jejích příjmech, snížený o objem neinvestičních dotací, byl v první části daného období vyšší než ve druhé. U ostatních obcí byl tento podíl nejen vyšší než v Praze, ale vykázal, na rozdíl od Prahy, růstovou tendenci.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Podíl investičních dotací na financování kapitálových výdajích byl v Praze nejen nižší než u ostatních obcí, ale navíc se v čase snížil. Praha tak musela ve větší míře, na rozdíl od ostatních obcí, volit jiné nástroje na financování investic, než je pomoc od státu. A nebyl to ani dluh, který se snižoval, ani úspory, které rostly.

Zatímco u uvedených charakteristik nebyly rozdíly mezi Prahou a ostatními obcemi výrazné, neplatí to pro míru úspor. Jak v Praze, tak i v ostatních obcí byla míra úspor vyšší v první části období než ve druhé. Jenže v obou obdobích byla míra úspor, měřená poměrem peněz na bankovních účtech k ročním příjmům, v Praze mnohem vyšší než u ostatních obcí. Koncem roku 2023 dosáhla dokonce 98 %. Jinak řečeno, úspory Prahy v roce 2023 se téměř vyrovnaly jejím ročním příjmům.

Náznak obratu

by mohl vyplynout z výsledků hospodaření Prahy do konce letošního srpna. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 se sice celkové příjmy významněji nezměnily, kapitálové výdaje se však meziročně zvedly o 26 %. Jejich podíl na upravených příjmech vzrostl z 18 % na 22 %. Sice výrazně vzrostl i objem investičních dotací, na financování investic se však podílely pouhými 5 %. Obdobně je tomu i v případě příjmů z prodeje majetku, jejichž podíl na investicích byl ještě nižší. Vzhledem k tomu, že výdaje letos rostly a příjmy stagnovaly, snížilo se saldo rozpočtu. Jeho podíl na příjmech meziročně poklesl 22 % na 18 %.

Závěr

Praha vykázala v posledních 11 letech ve srovnání s obcemi jako celkem o něco rychlejší růst celkových příjmů, vyšší podíl přebytku na příjmech, nižší investiční aktivitu spojenou s vyšší mírou úspor a se snižováním dluhu.

Skutečnost, že má Praha zdaleka nejvyšší koeficient při rozdělování objemu sdílených daní (nejdůležitější příjmová položka) je v pořádku, ovšem není zjevné, proč mají příjmy Prahy růst setrvale rychleji než ostatním obcím. Tato nejasnost vyniká ve světle toho, že Praha má značnou a stále rostoucí míru úspor a pro svůj rozvoj využívá dluhové nástroje v klesající intenzitě. Není rovněž jasné, proč Praha vytváří tak značné úspory, když její míra investic zůstává dlouhodobě značně nízká.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.