Krajské samosprávy v letech 2020 až 2023
Po volbách do krajských zastupitelstev a stojíme na počátku nového období. Ve volbách zvítězilo hnutí ANO v deseti krajích ze třinácti. V kolika se však ujme vlády, to ukáže povolební vyjednávání. Na volebních výsledcích Jihočeského, Jihomoravského a Libereckého kraje se ukázalo, že silná osobnost úspěšného hejtmana může ovlivnit voliče, kterých však tentokrát nebylo příliš, účast 32,9 % je druhá nejnižší z dosavadních sedmi krajských voleb. Kromě katastrofálního propadu Pirátů se ovšem nic zásadního nestalo. Podívejme se však na některá čísla rozpočtového hospodaření krajů v minulém období.
Mezi rokem 2020 a 2024 se příjmy krajů zvýšily o 37 % na 356,8 mld. Kč a výdaje o 27 % na 340,8 mld. Kč. Za celé období vykázaly kraje příjmy v celkové výši 1 223,8 mld. Kč, výdaje ve výši 1 197,3 mld. Kč a saldo rozpočtu bylo kladné ve výši 26,5 mld. Kč. Kraje jako celek tak v tomto období neutratily v průměru ročně 2 % disponibilních příjmů, to znamená, že každý rok odložily stranou 6,6 mld. Kč. V daném období se příjmy krajů zvedly o 36 %.
Odečteme-li od příjmů dotace, které z velké části tvoří peníze, které kraje dostaly od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a přeposílá je školám a školským zařízením zřizovaným obcemi, nebo soukromými osobami, tak se takto očištěné příjmy krajů zvýšily o 53 %, tedy rychleji než celkové příjmy. Spadají sem především daňové příjmy a v menší míře pak nedaňové příjmy a příjmy z prodeje krajského majetku. V daném období se tak váha dotací v příjmové struktuře krajů snížila, a to ze 70 % v roce 2020 až na 66 % v roce 2024. Ve stejném období se naopak zvedl vliv daňových příjmů, tvořených výlučně podílem krajů na sdílených daních, a to 27 % na 30 %. Mírný vzestup zaznamenaly rovněž nedaňové příjmy.
Rostou úspory krajů
Jestliže příjmy krajů očištěné od dotací rostly poměrně rychle, ještě rychleji se zvyšoval objem jejich úspor. Vystoupaly z 35,2 mld. Kč v roce 2020 až na 65,2 mld. Kč o čtyři roky později. Jejich dluh se choval mnohem umírněněji. Sice také rostl, ale jen o 17 %, a to z 16,5 mld. Kč na 19,3 mld. Kč v roce 2023.
Krajské samosprávy hospodaří z valné části s veřejnými penězi, získanými od státu ať už z jejich podílu na výnosu třech nejvýznamnějších daní, který se dělí mezi stát, kraje a obce nebo formou dotací. Měly by s nimi zacházet efektivně. Déletrvající přebytek rozpočtu ukazuje, že kraje jako celek určitou část peněz v rozpočtu nevyužívají a v důsledku toho jejich úspory rostou.
Je pravda, že úspory měřené vklady na bankovních účtech zvyšují nejen kraje, ale i firmy, obyvatelé a živnostníci. Posledně tři uvedené segmenty spoří, na rozdíl od krajů, své vlastní peníze, nikoli peníze veřejné. Není mnoho důvodů pro to, aby kraje vykazovaly přebytek rozpočtu. Smyslem jejich rozpočtového hospodaření není dlouhodobě spořit, ale svěřené peníze vynakládat na služby pro své obyvatele.
V letech 2020 až 2024 vykázaly kraje jako celek v průměru přebytek rozpočtu ve výši 2 % jejich celkových příjmů. Přitom jeho podíl na příjmech krajů po odpočtu dotací je více než trojnásobný. Ne všechny kraje však měly nevyrovnaný rozpočet. Šest z nich hospodařilo v letech 2020 až 2024 s prakticky vyrovnaným rozpočtem. Patří sem Ústecký, Pardubický a Karlovarský kraj, které v souhrnu vykázaly nulové saldo, a Královéhradecký, Středočeský a Jihomoravský kraj s přebytkem ve výši 1 % příjmů.
Na opačné straně jsou tři kraje, jejichž přebytek rozpočtu se na příjmech podílel 5 %. Jedná se o Liberecký, Zlínský a Jihočeský kraj. Připočteme-li ještě Olomoucký kraj s 4 % podílem přebytku na příjmech, připadá na čtyři kraje více než polovina souhrnného přebytku krajů za období 2020 až 2023.
| Kraj | Saldo (mld. Kč) | Saldo/Příjmy |
|---|---|---|
| UL | −0,4 | 0 % |
| PAR | −0,1 | 0 % |
| KV | 0,1 | 0 % |
| HK | 0,8 | 1 % |
| STČ | 2,0 | 1 % |
| JHM | 1,9 | 1 % |
| VYS | 1,6 | 2 % |
| MSK | 3,6 | 3 % |
| PLZ | 2,7 | 3 % |
| OL | 3,7 | 4 % |
| JHČ | 4,1 | 5 % |
| ZL | 3,3 | 5 % |
| LIB | 3,1 | 5 % |
| 13 krajů | 26,5 | 2 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Není překvapením, že tři kraje s nejvyšším podílem přebytku rozpočtu na příjmech vykázaly v roce 2023 i nejvyšší úroveň úspor v přepočtu na obyvatele. Zatímco v průměru dosáhly úspory krajů na obyvatel částky 6880 Kč, ve Zlínském kraji to bylo 12 190 Kč, v Libereckém kraji 11 453 Kč a v Jihočeském kraji pak 10 989 Kč. Nejnižší částku úspory měly kraje Jihomoravský, Středočeský a Ústecký.
Kraje neměly stejnou výchozí úroveň úspor v roce 2020. Podívejme se, jak rychle v daném období rostly. V kraji Vysočina se objem úspor mezi rokem 2020 a 2024 zvýšil „jen“ o 17 %, přesto byly v přepočtu na obyvatele nadprůměrné. Naproti tomu, Olomoucký kraj vykázal nejvyšší tempo růstu úspor v posledních čtyřech letech a výsledkem byla podprůměrná částka na obyvatele v roce 2023. Podprůměrný růst úspor měl Zlínský kraj, a přitom dosáhl nejvyšší úrovně úspor v roce 2023 v přepočtu na obyvatele.
Na celkovém objemu úspor se nejvíce podílel Moravskoslezský, Jihočeský a Zlínský kraj. Na ně připadlo 35 % celkového objemu úspor na konci roku 2023. O desetinu úspor krajů se rovným dílem podělily dva kraje, a to Olomoucký a Karlovarský.
| Kraj | 2023 | 2023/2020 |
|---|---|---|
| ZL | 12 190 | 76 % |
| LIB | 11 453 | 121 % |
| JHČ | 10 989 | 136 % |
| KV | 10 805 | 94 % |
| VYS | 8 685 | 17 % |
| PLZ | 8 362 | 200 % |
| HK | 7 112 | 85 % |
| MSK | 7 022 | 122 % |
| PAR | 6 962 | 63 % |
| OL | 5 043 | 348 % |
| UL | 4 523 | 101 % |
| STČ | 3 895 | 80 % |
| JHM | 3 785 | 117 % |
| 13 krajů | 6 880 | 101 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Objem dluhů menší než úspory
Jednotlivé kraje se vyznačují specifickým přístupem nejen k úsporám ale i k dluhu. Zatímco všechny kraje vykazují určitou úroveň úspor, pro dluh to neplatí. Koncem roku 2023 neměly dva kraje žádný dluh. Pro Jihočeský kraj to platí po všechny čtyři roky, pro Liberecký kraj pak pro poslední dva roky. Dluh Plzeňského kraje vznikl až v roce 2023.
Na celkovém objemu dluhu ke konci roku 2023 se nejvíce podílely Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský kraj (shodně po 14 %), takže jejich dluh tvořil 42 % celkového objemu dluhu krajů. Karlovarský kraj se na celkovém objemu dluhu krajů podílel „jen“ 8 %, avšak v přepočtu na obyvatele byl částkou 5334 Kč nejvyšší. Více než 3000 Kč na obyvatele činil dluh kraje Olomouckého, Ústeckého a Zlínského. Hluboko pod průměrem za všechny kraje byl dluh v kraji Vysočina a v Plzeňském kraji.
Mezi rokem 2020 a 2023 nejrychleji zvýšil dluh Karlovarský kraj (na čtyřnásobek), na téměř dvojnásobek stoupl v Ústeckém kraji a o polovinu pak v Moravskoslezském kraji. V daném období svůj dluh snížilo pět krajů, nejrychleji kraj Liberecký (až na nulu), mírnější pokles zaznamenal kraj Vysočina a Olomoucký kraj.
Ve všech krajích byl objem úspor větší než objem dluhu. Koncem roku 2023 měl kraj Vysočina 18× vyšší úspory než dluh, 11× více to bylo v Plzeňském kraji a 7× více Královéhradeckém kraji. Naproti tomu nejnižší rozdíl vykázal Olomouckém a Ústecký kraj.
| Kraj | Dluh | Úspory |
|---|---|---|
| JHČ | 0,0 | 7,1 |
| LIB | 0,0 | 5,1 |
| VYS | 0,2 | 3,2 |
| PLZ | 0,5 | 3,2 |
| HK | 0,5 | 4,5 |
| PAR | 1,5 | 3,7 |
| KV | 1,6 | 7,2 |
| ZL | 1,9 | 4,6 |
| OL | 2,4 | 8,4 |
| STČ | 2,6 | 3,7 |
| JHM | 2,6 | 5,1 |
| UL | 2,7 | 5,6 |
| MSK | 2,8 | 3,9 |
| 13 krajů | 19,3 | 65,2 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Míra úspor krajů se zde měří poměrem mezi jejich úsporami a příjmy, v tomto případě se jedná o příjmy po odpočtu dotací. Dá se předpokládat, že z dotací úspory krajů nevznikají. Nejvyšší mírů úspor vykázal v roce 2023 Zlínský kraj, objem jeho úspor byl v tomto roce vyšší než objem upravených příjmů. Vysokou míru úspor dosáhl rovněž Liberecký, Moravskoslezský a Jihočeský kraj. V rámci krajů není výrazná korelace mezi úrovní příjmů a objemem úspor. Zlínský a Moravskoslezský kraj patří k těm s podprůměrnými příjmy v přepočtu na obyvatele. Příjmy Libereckého kraje jsou zhruba na úrovni průměru za všechny kraje.
Nejnižší míru úspor měl v loňském roce Středočeský kraj, o něm Ústecký a Jihomoravský kraj. Příjmy Jihomoravského kraje v přepočtu na obyvatele byly vůbec nejnižší, příjmy ostatních dvou podprůměrné. Nejvyšší příjmy měl Plzeňský kraj a jeho míra úspor byla přitom pod průměrem za všechny kraje.
| Kraj | Míra úspor 2023 |
|---|---|
| ZL | 101 % |
| LIB | 91 % |
| MSK | 70 % |
| JHČ | 70 % |
| KV | 67 % |
| PAR | 56 % |
| VYS | 51 % |
| HK | 50 % |
| PLZ | 48 % |
| OL | 39 % |
| JHM | 39 % |
| UL | 37 % |
| STČ | 34 % |
| 13 krajů | 54 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Shrnutí na závěr
Je zřejmé, že úspory krajů, zejména v posledních letech, poměrně dynamicky rostou. Neplatí to však pro všechny kraje. O růst úspor krajů se „zasloužily“ především tři kraje, a to Liberecký, Zlínský a Jihočeský. Tyto kraje nevyužily v průměru za poslední čtyři roky 5 % celkových příjmů, které měly k dispozici. Na druhé straně existují rovněž tři kraje, které v daném období hospodařily prakticky s vyrovnaným rozpočtem. Patří sem Ústecký, Pardubický a Karlovarský kraj. Vždy je to věc, jak kraj dokáží efektivně využít peníze, které do rozpočtu získal. Neexistuje souvislost, že více spoří kraje s vyššími příjmy, ale platí, že nižší míru úspor vykázaly kraje se podprůměrnými příjmy. Hromadění peněz na bankovních účtech zcela jistě není smyslem existence krajů.