Bude se dlouho spořit, nebo investovat?
Jak dlouho budou ještě územní samosprávy spíše spořit než investovat, by bylo možné se zeptat po zveřejnění zprávy o hospodaření obcí a krajů za první třetinu letošního roku. Příjmy se koncem dubna za uvedené období meziročně zvedly 8× rychleji než výdaje a saldo jejich rozpočtů se více než zdvojnásobilo. Zvýšil se objem peněz, které mají samosprávy na bankovních účtech a v případě obcí byl jejich růst značný, přičemž jejich dluh se naopak snížil.
Rozpočtové příjmy územních samospráv dosáhly koncem dubna 128,5 mld. Kč a byly o 19,8 mld. Kč, resp. o 8 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Nejvíce k růstu příjmů přispěly nedaňové příjmy, které se meziročně zvedly téměř o 11 mld. Kč, resp. o 50 %. Přírůstek daňových příjmů dosáhl 8 mld. Kč, resp. 7 %. Znatelný růst zaznamenaly rovněž investiční dotace s dynamikou ve výši 76 %. Meziročně se zvedly o 4,5 mld. Kč. Meziročně vzrostly i kapitálové příjmy (o 23 %), jejich váha v celkových příjmech je však zanedbatelná. Jedinou z hlavních položek, která zaznamenala meziroční mírný pokles, byly neinvestiční dotace (snížení o 3,8 mld. Kč, resp. o 4 %.)
Růst celkových výdajů dosáhl pouhé 1 % a meziroční zvýšení o 1,9 mld. Kč. Výdaje běžné se na přírůstku podílely 1,6 mld. Kč a na výdaje kapitálové zbyly 0,4 mld. Kč. Přestože samosprávy dostaly na investičních dotací o 4,5 mld. Kč více než loni ve stejném období, kapitálové výdaje vzrostly pouze o 0,4 mld. Kč. Naprostá většina investičních dotací tak je zatím nevyužitá. Z celkových příjmů samosprávy na investice věnovaly menší díl než o rok dříve.
Při tomto vývoji příjmů a výdajů přebytek rozpočtu všech obcí a krajů byl značný, dosáhl výše 29,8 mld. Kč. Samosprávy tak z celkových příjmů nevyužily 11 % z objemu peněz, které měly zatím letos k dispozici. Značný byl i provozní přebytek (46,8 mld. Kč), což znamená že v rámci financování provozu samosprávy ušetřily 18 % běžných příjmů. O rok dříve to bylo ve stejném období o čtyři procentní body méně.
Ve firemním sektoru klesá míra investic, i když jejich úspory rostou. V sektoru územních samospráv je letošní přírůstek úspor mnohem vyšší než objem investic. Provozní přebytek samospráv, jejich investiční dotace a kapitálové příjmy představují v podstatě tři zdroje bezrizikového financování kapitálových výdajů. Porovnáním jejich objemu s objemem kapitálových výdajů, získáme pohled na to, kolik obce mohly investovat a kolik skutečně na investice vydaly. V letošním roce dosáhl rozdíl mezi oběma veličinami téměř 30 mld. Kč, o rok dříve to bylo pouze 12 mld. Kč. To vytváří příhodné podmínky pro růst investic v následujícím období. A bude na samosprávách, zda a do jaké míry je využijí.
Daňové příjmy, zejména u obcí a měst, hrají rozpočtech samospráv významnou roli. Tvoří zhruba polovinu jejích příjmů. Vezmeme-li samostatně pouze obce, pak to jsou více než dvě třetiny jejich celkových příjmů. Letos se objem daňových příjmů samospráv meziročně zvýšil o 7 %, o rok dříve to však bylo, zejména „zásluhou“ inflace, o 16 %. Více než polovina daňových příjmů připadá na daň z přidané hodnoty. Její podíl se však postupně snižuje. Rostoucí podíl naopak vykazuje daň z příjmů fyzických osob s letošním podílem ve výši 23 %. O něco více než pětinových podíl má daň z příjmů právnických osob. Letos se nejrychleji zvýšily ostatní daňové příjmy, patrně zásluhou růstu výnosů daně z nemovitých věcí, a to o 113 %. I tak tvoří tato položka i nadále pouhé 1 % daňových příjmů samospráv.
Údaje o vývoji objemu peněz územní samosprávy na bankovních účtech jsou k dispozici pouze ke konci března. Úspory obcí dosáhly koncem tohoto měsíce 134,6 mld. Kč. Za tři měsíce letošního roku se jejich úspory zvýšily o neuvěřitelných 45 %, zatímco se jejich dluh o 2 % snížil na 25,6 mld. Kč. Obce tak při financování svých záměrů potřebují půjčky v klesající míře.
Obdobně jako obce, i kraje od konce roku 2023 do konce března letošního roku zvýšily své úspory a snížily dluh. Úspory krajů dosáhly koncem března 388,7 mld. Kč a za tři měsíce se zvýšily o 1 %. Jejich dluh poklesl ve stejném období o 2 % na 63 mld. Kč.
Na první pohled to vypadá, že územní samosprávy se spíše než na rozvoj infrastruktury a zlepšování životních podmínek obyvatel na svém území, soustřeďují na vylepšování salda veřejných rozpočtů. Jejich značný přebytek tlumí dopad deficitu státního rozpočtu na výsledné saldo veřejných rozpočtů. V následujícím období uvidíme, zda dosud nevyužité peníze samospráv najdou uplatnění i jinde než v bance např. v investicích, které jsou určitě potřeba v celé řadě míst.