Přívětivý úřad 2022

Hodnocení proklientského přístupu městských úřadů provedlo Ministerstvo vnitra i v roce 2022. V září byl vyhodnocen letošní ročník soutěže Přívětivý úřad, kterého se zúčastnilo celkem 125 úřadů obcí s rozšířenou působností z celé ČR. Soutěž tak má i po letech velké množství příznivců.

Tradičně byly oceněny tři úřady v každém kraji a následně potom vyhodnoceny tři nejúspěšnější úřady v celostátním měřítku. Prvenství v rámci celé republiky obhájil Kolín, na druhém místě skončil Liberec a na třetí příčku se probojovalo Znojmo. Soutěž dlouhodobě mapuje kvalitu přístupu úřadů z hlediska vztahu ke klientům – nejenom k občanům, ale i ke všem dalším účastníkům řízení. Sleduje míru online řešení agend, dostupnost služeb pro občany, otevřenost radnic, úroveň komunikace nebo také participaci občanů na věcech veřejných. Jako každý rok došlo rovněž k vydání informační brožury pro obce se sbírkou 25 příkladů dobré praxe. Z ní je patrné, že je letos opět znatelný rozvoj mobilních a webových aplikací, které umožňují přímou a efektivní komunikaci občana s úřadem. U dalších příkladů je vidět řada aktivit měst pro zlepšení veřejného prostoru a života obyvatel.

David Sláma

O soutěži jsme krátce hovořili s Mgr. Ing. Davidem Slámou, pověřeným náměstkem ministra vnitra pro veřejnou správu a eGovernment.

Sedm let hodnotíte městské úřady z hlediska jejich přívětivosti pro občany, jaká města vedou žebříček, dochází k vývoji na špici pelotonu?

Mezi nejlepší města v Česku z hlediska přívětivosti úřadu patří dlouhodobě např. Kolín, Litoměřice, Žďár nad Sázavou nebo Liberec. Pořadí se každoročně trochu mění, podle toho, jak jednotlivé radnice postupně vylepšují a zavádějí nové služby. Z mého pohledu je důležité, aby na radnici byl aktivní tým, který bude mít schopnost prosazovat určité moderní změny ve fungování úřadu.

Jakou inspiraci byste doporučil úřadům, které zatím tak úspěšné nejsou?

Určitě bych se zaměřil na posílení elektronické obsluhy občana, ať už vlastním portálem města, tak i propojením lokálních služeb radnice s národním Portálem občana, kde mohou mít města svoji „dlaždici“. Samozřejmě obojí rovněž v mobilní verzi. Také si myslím, že by bylo vhodné se více věnovat datům, které město buď samo produkuje, nebo k nim má přístup. Jejich využití pro rozhodování na radnici pak může přispět ke zlepšení života všech ve městě.

Trendem je otevřenost fungování úřadů, co je možné udělat v této oblasti?

Nemyslím si, že běžné lidi příliš zajímají zveřejněné smlouvy nebo faktury, to je spíše pro novináře, ale významným trendem je práce s daty. Pokud jsou data, kterými město disponuje, zveřejněna ve formátu otevřených dat, může s nimi pracovat každý – ať už v podobě úplně nové aplikace nebo zlepšení stávající služby či produktu v podobě různých smart řešení. Samotná data je pro veřejnost možné vizualizovat jednoduchými infografikami a dashboardy. Představuje to tak významný komunikační nástroj směrem k veřejnosti. Je možné se podívat třeba na Brno, jaká data publikuje veřejnosti, například z oblasti přestupků, energetiky nebo dopravy. Významnou pomocí by například mohla být elektronická evidence volných parkovacích míst, odpadlo by tak zbytečné popojíždění vozidel hledajících v obci místo k zaparkování.

Všude se mluví o elektronizaci a digitalizaci veřejné správy, jaký prostor pro zlepšení vidíte v této oblasti?

Řada měst dneska buduje tzv. Portály občana, skrze něž se snaží odbavit klienty v agendách, kde je legislativně možné tato digitální řešení uplatnit, a těch bude přibývat. Portály má i řada menších měst jako třeba Pelhřimov. Lidé si pak mohou zaplatit online poplatek za psa či požádat o vydání matričního dokladu. Návodné jsou také životní situace, které člověka navedou na správné elektronické formuláře, podle toho, co zrovna potřebuje řešit.

Zaujaly mě také mapové vizualizace, jaký konkrétní to má přínos pro občany města?

Pokud se podíváme třeba do Liberce nebo Olomouce, tak tam mají mapy čistoty ovzduší, mapové plány zimní údržby komunikací nebo například pasporty dětských hřišť. Do mapové vizualizace je možné také dát například kulturní akce, teplotu v ulicích, hluk nebo třeba nalezené injekční stříkačky. Souvisí to s otevřenými a dostupnými daty. Lidé tak mohou mít daleko plastičtější přehled informací o městě nebo o lokalitě, kde bydlí, pracují nebo se tam chtějí třeba přestěhovat. Podívejte se třeba na mapové aplikace Brna nebo Opavy.

Zefektivnění vnitřních procesů na úřadě může v konečném důsledku přinést úspory, které pak jde využít na jiné aktivity, co doporučíte?

Určitě je potřeba hledat cesty k zvýšení efektivity vnitřních procesů na úřadě, zejména těch, které jsou rutinní a opakují se. Příkladem může být poplatková nebo pokutová agenda, tu lze automatizovat. Pomoci může také integrace vnitřních systémů, agendových systémů se spisovou službou apod. Lidskou sílu, je pak vhodné vázat na ty agendy, které jsou buď kreativní nebo náročné z hlediska správního rozhodování či na práci s lidmi v sociální oblasti. Do budoucna bychom chtěli pokročit v oblasti automatizace či robotizace agend na úřadech, pokud by měl někdo z městských úřadů zájem se do této aktivity zapojit, budu rád, pokud se mi ozve.

Nicméně není stále nejdůležitějším prvkem při vyřizování věcí na úřadě lidský faktor?

Ano, to je pravda, data nám ukazují, že spokojenost občana při vyřizování agendy nejvíce ovlivní osobní přístup ze strany úředníka. Proto je zásadní, aby se vedení úřadů zabývalo touto stránkou. Ministerstvo vnitra připravilo a rozběhlo pilotní projekt školení pro úředníky, zaměřené na vztah ke klientům. Je zaměřené na zaměstnance přepážkových pracovišť, ale i vedoucí pracovníky, aby věděli, co od svých podřízených v této oblasti požadovat. V dalším roce bychom chtěli uskutečnit tato školení v každém okrese, aby byly opravdu dostupné všem.

Děkujeme za rozhovor.