Nervy s NERV(em) – část první

Nervy s NERV(em) 1.

4. 1. 2023 Obec a finance Reforma veřejné správy

Národní ekonomická rada státu (NERV) byla vládou zřízena již v roce 2010, mimo jiné v návaznosti na krizová léta 2008–2009, a její činnost byla v květnu loňského roku vládou Petra Fialy znovu obnovena. Vzhledem k vzniklé ekonomické situaci je to zcela pochopitelný a správný krok. Posláním NERV je navrhovat zásady a parametry reforem veřejných systémů, které mají hlavní vliv na zdravé veřejné finance, výkonnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.

Národní ekonomická rada státu

Současně s obnovením činnosti Národní ekonomické rady vlády byl schválen její nový statut a nové složení, které tvoří 19 členů z řad renomovaných ekonomek a ekonomů, majících dlouholeté zkušenosti v práci pro veřejný i soukromý sektor. V reakci na současné problémy ekonomiky způsobené dopady pandemie, neúměrným růstem cen energií a důsledky ruského vpádu na Ukrajinu se NERV zaměřuje především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku. V listopadu minulého roku Národní ekonomická rada vlády představila vládě dva materiály:

Předložené náměty NERV budou dále rozpracovány a vláda poté bude diskutovat, které z nich využije, realizuje či zařadí do programového prohlášení vlády. To by mělo být vlivem externích událostí aktualizováno již počátkem letošního roku 2023. Na listopadovém jednání expertů s vládou nebylo cílem uvést všechna navržená opatření do praxe, ale otevřít tím debatu, která může vyústit v kompromis u některých námětů.

První materiál vede ke konsolidaci státního rozpočtu, který nyní musí čelit enormnímu růstu cen energií a tím i dopadům do celé ekonomiky. NERV se proto snaží k problematice přistoupit systémově a v samotném materiálu označuje sílu podpory jednotlivých návrhů, kterou má mezi členy NERV. V materiálu navrhujícím snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů je též odhad rychlosti náběhu pozitivních efektů daného opatření a jeho dopad na bilanci rozpočtu.

Druhý materiál týkající se energetické krize a průmyslu uvádí set námětů a nových pohledů, jak řešit situaci. Označil také existující řešení, která členové NERV považují za klíčová a doporučují maximální urychlení.

Náměty z obou materiálů budou dále rozpracovávány podle postoje vlády a některé z nich, pokud bude politická shoda, mohou být realizovány.

Předložené návrhy NERV na konsolidaci rozpočtu obsahují dvanáct opatření na snížení výdajů veřejných rozpočtů a sedmnáct opatření směřujících ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Všechny je třeba se odpovědně projednat. Není však cílem tohoto textu zabývat se celou škálou rozpočtových problémů, a budeme se věnovat jen návrhům, které mají úzký vztah k územní samosprávě. Pro periodikum OBEC & finance i jeho čtenáře je důležité, že součástí veřejných rozpočtů jsou také rozpočty územní samosprávy, které jsou na rozdíl od státního rozpočtu dlouhodobě přebytkové, zadluženost obcí a měst je přiměřená a jejich prostředky na účtech jsou zárukou stability hospodaření, i když jde z makroekonomického pohledu o nevyužitý investiční potenciál. Titulek tohoto článku Nervy s NERV(em) reaguje na určité znepokojení, které vyvolalo u představitelů malých obcí opatření na snížení výdajů veřejných rozpočtů, a to návrh – Revize samosprávy a nákladů na místní vlády. Později se vrátíme také k návrhu – Zvýšit daň z nemovitých věcí, což má vést k zvýšení rozpočtových příjmů. V médiích byly návrhy většinou jen parafrázovány nebo interpretovány zkráceně, proto uvádíme znění návrhu o revizi samosprávy v úplném znění:

Revize samosprávy a nákladů na místní vlády

ČR má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. Má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný. To znamená, že má ČR též zcela disproporční počet volených politiků (přes 60 000) a naprosto nadprůměrné celkové personální a další výdaje na samosprávu v poměru k celkovým výdajům vládního sektoru (téměř 30 %). Díky existenci velkého počtu malých obcí dochází k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor z rozsahu, kumulaci volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj „polštář“, velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance, neboť obce nemají vlastní zdroje, ale pouze ty, které byly vybrány a přerozděleny ze systému RUD. Komplikováno je také sladěné územní plánování a rozvoj síťové infrastruktury. Pokud by nebyl administrativně zaveden limit na velikost nově vzniklé obce v roce 2000 (alespoň 1000 obyvatel), tento systém by dále bobtnal.

Z toho je zřejmé, že mohou pomoci administrativní a ekonomická opatření, která budou motivovat k postupnému slučování menších obcí do větších a přenášení činností na obce s rozšířenou působností. Změna pravidel RUD s tím, že malé obce budou mít ekonomický motiv se sloučit a velké jejich samosprávy přijmout. Je možné i stanovit minimální velikost obce administrativně, například na úrovni 1000 obyvatel či výše s tím, že menší obce by dostaly možnost přechodného období ke svému spojení s jinými obcemi. Rušit obce, kde alespoň ve dvojích volbách za sebou nebyla žádná kandidátka. Lze uvažovat o snížení počtu krajů na 8.

  • Výnos – cca 10 mld. Kč ročně při výrazné redukci počtu obcí do 1000 obyvatel.

Potud citace návrhu, ze kterého však není zcela zřejmé, jak došlo k vyčíslení uvedeného desetimiliardového výnosu. Pro doplnění ještě zopakujeme, že každý jednotlivý návrh je označen váhou podpory NERV na stupnici 1–3 a zvýrazněn názorem NERV na rychlost, s jakou se přijetí návrhu pozitivně promítne do rozpočtu. U „Revize samosprávy a nákladů na místní správy“ je označení nejvyššího stupně podpory (3) a rychlost náběhu přijatého opatření se hodnotí stupněm 1, což naznačuje, že opatření vyžaduje analýzu a delší časové období případné realizace.

K této problematice se ještě vrátíme.

Antonín Eliáš

Seriál Nervy s NERV(em)
  1. Nervy s NERV(em) – část první, 4. 1. 2023 (právě čtete)
  2. Nervy s NERV(em) – část druhá, 11. 1. 2023
  3. Nervy s NERV(em) – část třetí, 3. 2. 2023
  4. Nervy s NERV(em) – část čtvrtá, 1. 3. 2023