Nervy s NERV(em) – část třetí
Návrhy Národní ekonomické rady státu (NERV) z listopadu loňského roku, zaměřené na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR, oprávněně směřují ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Vysoké schodky státního rozpočtu postupně ovlivnila pandemie, stupňující se inflace a růst cen energií jako důsledek nedomyšlené zelené dohody a zejména války na Ukrajině.
Stabilizace veřejných rozpočtů je jedním z nezbytných kroků, které musí vláda v oblasti ekonomiky učinit, aby předešla dalším dopadům, které by mohly vést také k problémům v oblasti sociálního smíru. Předseda vlády již prohlásil, že nové podmínky vyžadují změnu přístupů a z toho důvodu se připravuje nový vládní program, který má být představen v březnu tohoto roku. Návrhy Národní ekonomické rady vlády jsou jedním z podnětů, které budou zvažovány při tvorbě ekonomické části programu, a je zřejmé, že řadu opatření bude nutné realizovat bez zbytečných odkladů. Současný trend růstu zadlužení státu je nutné zastavit. Většinu návrhů NERV lze provést rychle, konkrétní návrh na revizi samosprávy cestou slučování obcí je však z podstaty věci systémovým opatřením, které se dělá po dlouhé přípravě, s jasným záměrem a širokou podporou. Současná situace vůbec neukazuje na to, že by naznačený postup slučování obcí našel podporu. Bude nutné se zaměřit se na hledání jiných cest k tomu, aby správa malých obcí byla efektivnější. Správnou cestou je beze sporu vzájemná spolupráce obcí v rámci větších územních obvodů. Pokud však mají obce efektivně spolupracovat, musí k tomu mít jasnou motivaci, především ekonomickou. Nalézt nástroje takové motivace se u nás dlouhodobě nedaří. Příklad Francie je inspirující, ale jeho aplikaci brání rozdílné podmínky (oddělený model státní správy a samosprávy, třístupňové řízení veřejné správy, rozdílné kompetence jednotlivých stupňů a zejména jiný způsob financování, místní daně apod.). Přesto by ekonomická podpora spolupráce obcí, například ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností, mohla vést k efektivitě veřejné správy, aniž by se omezila samospráva nejmenších obcí.
Vraťme se nyní k druhému z návrhů NERV, který se bezprostředně dotýká hospodaření obcí, a to je návrh na zvýšení daně z nemovitých věcí. Zatímco revize samosprávy a revize nákladů na místní vlády má přinést snížení výdajů veřejných rozpočtů, návrh na zvýšení daně z nemovitých věcí spadá do skupiny námětů, které mají přinést zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Daň z nemovitých věcí patří mezi daně majetkové (spolu s daní z převodu nemovitostí, dědickou daní a také silniční daní). Je všeobecně známo, že všude ve světě se majetková daň řadí mezi hlavní zdroje místně generovaných příjmů. Využívají se rovněž místní daně z příjmů či z obratu, ale to vyžaduje administrativně náročnou legislativní úpravu, na rozdíl od majetkové daně, která je geograficky přesně určena. Ve světě jsou v mnoha případech pro místní vládu majetkové daně hlavním zdrojem příjmů, i když pro plnění svých povinností se územní správa neobejde bez dotací ústřední vlády, což do jisté míry omezuje její nezávislost (zvyšuje její závislost). Z tohoto pohledu je majetková daň (daň z nemovitých věcí) a její role při financování územní samosprávy velmi důležitá. V českém právu patří majetkové daně mezi nejstarší daně, které po roce 1989 neprošly bouřlivými změnami a zůstaly až na některé úpravy z velké části stejné. Jejich výnosy jsou pro stát malé, avšak v zásadě stálé. Pro stát jsou daněmi doplňkovými. Daň z nemovitých věcí je zákonem o rozpočtovém určení výnosu daní (RUD) zařazena mezi daně, jejichž stoprocentní výnos je výlučným příjmem obcí, na jejichž území se nemovitost nachází.
Následující graf ukazuje podíl výnosu daně z nemovitých věcí na celkovém výnosu daní v České republice. Přestože inkaso daně z nemovitých věcí rok od roku roste, podíl výnosu této daně na celkovém výnosu všech daní se snižuje. Jestliže v roce 2019 to bylo 1,2 %, podle předběžných výsledků roku 2022 se podíl snížil na úroveň 1,048 %.
Podívejme se nyní na plné znění návrhu Národní ekonomické rady vlády – Zvýšit daň z nemovitých věcí:
Daň z nemovitých věcí
Zvýšit zákonem dané parametry daně z nemovitostí tak, aby se jejich relativní úroveň vrátila ke stavu roku 2013. Relativní úroveň je možno stanovit různě (v pořadí dle výše výnosu): (1) dle inflace, (2) dle podílu výnosu daně na HDP, (3) dle růstu cen nemovitostí. Případně parametry daně zvýšit výrazněji s tím, že o tento dodatečný výnos obcí budou sníženy příjmy obcí z ostatních daní (v RUD), což bude dodatečný výnos pro SR. Zároveň zavést automatickou každoroční valorizaci přinejmenším podle tempa inflace, případně podle nominálního růstu HDP. Pokud se valorizovat nebude, podíl výnosu daně na HDP se bude v delším období asymptoticky blížit nule.
Daň z nemovitosti v ČR byla a je na extrémně nízké úrovni. Její reálný výnos výrazně degradovala a poslední dobou degraduje inflace. Zátěž daňových poplatníků se snižovala s růstem mezd. Daň nemá distorzní dopady na pracovní motivace. Její zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky. Kompletní výnos daně jde do příjmů obecních rozpočtů. V případě jejího výraznějšího navýšení může SR uspořit na dalších složkách RUD.
Výnos: miliardy korun
Konec citace návrhu.
Inkaso daně z nemovitých věcí rok od roku narůstá. Před deseti lety, v roce 2012 byl celkový výnos daně z nemovitostí 9,602 mld. Kč. Byla to v té době téměř čtyři procenta (3,893 %) z celkových příjmů obcí, které v roce 2012 činily ve výši 246,6 mld. Kč. Výnos daně z nemovitých věcí v roce 2021 byl 11,84 mld. Kč a v roce 2022 dosáhl až na částku 12,42 mld. Kč. Předběžný odhad celkových příjmů obcí v loňském roce je 435 mld. Kč, což znamená, že podíl výnosu daně z nemovitých věcí k celkovým příjmům se snížil na hodnotu 2,855 %. Přestože výnosy daně z nemovitých věcí rostou, jejich podíl na celkových příjmech obcí se snižuje. Je to důsledek větší dynamiky růstu sdílených daní, zejména daně z přidané hodnoty, které výrazně ovlivňují výši celkových příjmů obcí.
Stejný trend nalezneme při srovnávání se státním rozpočtem, kde je pochopitelně podíl inkasa daně z nemovitostí na příjmech státního rozpočtu mnohem menší. V roce 2012 byl tento podíl 9,13 promile, v roce 2021 to bylo 7,96 ‰ a v loňském roce 7,64 ‰. Poměry jsou naprosto stejné, pokud budeme srovnávat daň z nemovitých věcí a hrubý domácí produkt. Inkaso daně ve vztahu k HDP v roce 2012 činilo 2,49 ‰ a v roce 2021 to bylo 2,18 ‰. Tedy, nejenom ve vztahu k rozpočtovým příjmům obcí, ale i k dalším makroekonomickým růstovým ukazatelům v ČR (příjem státního rozpočtu, hrubý domácí produkt) platí v posledních deseti letech trvalý trend, že přestože inkaso daně z příjmů nemovitých věcí roste, jeho podíl na příjmech obcí, na příjmech státního rozpočtu i na výši hrubého národního produktu neustále klesá.
K této problematice se vrátíme v nejbližších dnech.
- Seriál Nervy s NERV(em)
-
- Nervy s NERV(em) – část první, 4. 1. 2023
- Nervy s NERV(em) – část druhá, 11. 1. 2023
- Nervy s NERV(em) – část třetí, 3. 2. 2023 (právě čtete)
- Nervy s NERV(em) – část čtvrtá, 1. 3. 2023