Rozhovor s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou o přípravě nového stavebního zákona

Klára Dostálová

Jak pokračuje připomínkové řízení?

Návrh stavebního zákona a novely souvisejících právních předpisů putovaly do meziresortního připomínkového řízení na konci listopadu 2019. Vypořádání připomínek bude probíhat do konce března. Nyní hledáme se všemi připomínkovými místy takovou dohodu, která by splnila cíle zákona a zároveň umožnila co nejméně komplikovanou cestu schvalování zákona v parlamentu. Ke stavebnímu zákonu máme zhruba 5,5 tisíce připomínek, většina jich se jich týká státní stavební správy. V zásadě však jde o 27 problémových bloků, které je třeba vyřešit.

Jaké poznatky máte z jednání v regionech, které proběhlo v minulých dnech?

Starostové uvítali dohodu se SMO, se starosty máme společný cíl. Musím účastníky jednání (starostové a pracovníci stavebních úřadů) pochválit, byli na semináře připraveni a dotazy byly věcné a konkrétní. Nejvíce rezonují černé stavby a nastavení procesů v novém uspořádání. Celkově mám ze všech setkání velmi dobrý dojem, i když jsem zatím navštívila šest krajů a další budou následovat. Každodenně máme vedle setkání v krajích další jednání. Dnes proběhlo jednání Kolegia ministryně k rekodifikaci stavebního práva.

Co bylo předmětem jednání Kolegia?

Velká diskuze se rozvinula právě nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shoda byla na tom, že jde o kompromis. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry.

Existuje v krajích podpora navrhovaného konsenzu, který vyplynul z jednání se SMO ČR?

Podstatou dohody je, že sloučený model výkonu státní správy zůstane v zásadě zachován na obcích s rozšířenou působností a bude řešit stavby místního významu. Vedle toho vznikne krajská státní stavební správa, včetně zvláštního stavebního úřadu, která bude řešit vyhrazené stavby, zejména veřejně prospěšné stavby, liniové stavby a také se zaměří na černé stavby. Pro občana investora se tedy nic nezmění. Ten by přišel na stavební úřad na obec, pokud by tento úřad nestihl zákonnou lhůtu 30 dnů, automaticky by přebírala řízení státní stavební správa a dokončila by proces ve své hierarchii. Výhodou vyjednané dohody je, že umožní zastupitelnost úředníků na úrovni státní správy a také počítá s kompletní integrací dotčených orgánů na úrovni státní správy.

Je podpora také od SMS ČR a od Asociace krajů?

Na setkání s hejtmany jsme našli společnou řeč. Hejtmani se cítili po prvním jednání se SMO, na kterém neměli svého zástupce, odstrčení. Shodli jsme se na tom, že dialogy a vypořádávání připomínek budou pokračovat. Hejtmani se obávali, že zákon může vést časem k tomu, že se bude snižovat vliv krajů a měst. To však rozhodně nehrozí.

Kolik bude prvoinstančních úřadů a co budou řešit?

V první instanci bude zachováno zhruba 300 stavebních úřadů. Česká republika se tak přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadů, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady. Prvoinstanční stavební úřady budou ve všech obcích s rozšířenou působností plus další stavební úřady vybrané podle předem stanovených jasných kritérií tak, aby byla zachována dostupnost úřadu pro občany. Tyto úřady budou povolovat stavby místního významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu, přičemž MMR plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Zde bude důležitá rychlost vydávání povolení a dodržování lhůt. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci ministerstva vnitra.

Na jaké úrovni dojde k integraci dotčených orgánů?

Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Právě do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska. Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic.

Kde bude vrcholový orgán a kdo ho bude řídit?

Nebudou se stavět žádné nové budovy a budovat nové instituce. V Letenské ulici, kde je nyní umístěn odbor územního plánu a stavebního řízení bude stát Nejvyšší stavební úřad, který se stane ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.

Kolika lidí se institucionální změny dotýkají?

V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší už více než 15 let malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Rekodifikace stavebního práva tak vyřeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci tam, tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.

Řada připomínek k rekodifikaci zazněla také od odborných sdružení např. Komory architektů. Jak s nimi spolupracujete?

Ministryně Dostálová a Jan Kasl, předseda ČKA

Se všemi zainteresovanými diskutujeme. Jan Kasl, předseda Komory dnes na Kolegiu ocenil, že MMR promítlo do nového stavebního zákona velkou část z deseti tezí, které pro rekodifikaci sepsala Česká komora architektů už před více než dvěma roky. Jan Kasl se mnou dále hovořil o tom, jak bude zákon reflektovat právo obcí na samosprávu. Podle něho by měly mít obce možnost prosazovat svá práva již především v územním plánování, s čímž naprosto souhlasím. Dohodla jsem se s Českou komorou architektů také na spolupráci při transformací brněnského Ústavu územního rozvoje, který je organizační složkou ministerstva. Do budoucna by z něj mohlo vzniknout vědecko – výzkumné a popularizační pracoviště, které bude sloužit státu také jako datová základna pro plánování infrastruktury a rozvoje. Byl by využitelný například pro tvorbu cenových map nebo typizaci určitých druhů staveb.

Spolupracujete při rekodifikaci také s parlamentními stranami včetně opozičních?

V pracovní skupině pro rekodifikaci jsem nabídla místo všem parlamentním stranám, které to využily, mimo ODS. Ovšem právě dneska jsem se zástupci Občanské demokratické strany měla jednání a věřím, že nalezneme společnou řeč, protože máme stejný zájem urychlit a zjednodušit stavební řízení. Zároveň jsme se dohodli s Výborem pro veřejnou správu, že spojíme resortní pracovní skupinu a parlamentní pracovní skupinu pro rekodifikaci stavebního práva a povedeme jednání nadále pod vedením Ministerstva pro místní rozvoj v jednom týmu na půdě Parlamentu.

Považujete stále harmonogram legislativního procesu za reálný?

Podle harmonogramu, který předpokládá hladký průběh projednání zákona, se počítá, že zákon by měl být schválen na přelomu roku 2020 a 2021. Platnost zákona bude začátkem roku 2021. Poté bude postupně nabíhat jeho účinnost. Kompletní účinnost uvažujeme v koordinaci s připravovanou celkovou digitalizací stavebních procesů od poloviny roku 2023.