MMR poslalo k připomínkám reformu přezkumu veřejných zakázek

14. 6. 2024 MMR ČR Veřejné zakázky

Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh reformy přezkumu veřejných zakázek, která má zajistit rychlejší, transparentní a odborné posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jádrem je zrušení dvou instancí přezkumu a zavedení rozhodování v senátech. Zamezí se tím situacím, kdy rozhoduje pouze předseda úřadu. Pětice pilířů reformy je odpovědí na dlouhodobé výzvy veřejných zadavatelů a dodavatelů. Resort při přípravě zohlednil více než tři desítky jednání se zainteresovanými stranami za poslední rok.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

V současnosti se v České republice napadená veřejná zakázka posuzuje až v pěti instancích – to je v evropském srovnání rarita. V Německu je průměrná doba rozhodování při přezkumu veřejné zakázky 40 dnů – u nás až pět měsíců. V roce 2022 nabyly do dvou měsíců právní moci jen dvě procenta rozhodnutí. V návaznosti na to řada tuzemských firem uvádí, že délka přezkumu je odrazuje od účasti ve veřejných tendrech.

„Pro strategické investice státu je klíčové, aby byl přezkum veřejných zakázek předvídatelný a rychlý. Stejně tak je zásadní pro soukromé investory a dodavatele, aby mohli přesně plánovat a nedocházelo k nepředvídatelnému zpoždění, které má negativní dopad na vyčlenění kapacit a finančních prostředků. Reforma přezkumu veřejných zakázek je součástí programového prohlášení vlády a jednou z priorit, kterou plánujeme prosadit do konce volebního období,“

uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Reforma má za cíl zvýšit atraktivitu veřejných soutěží a zajistit, aby byl jejich případný přezkum rychlejší, transparentnější a odborný. Zavádí rozhodování před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve tříčlenných senátech a jen v jedné instanci. Stejně jako dosud bude na přezkum úřadu navazovat soudní přezkum podle směrnice Evropské unie. Zrušením druhé instance odpadá rozhodování o rozkladu, které je čistě v rukou předsedy ÚOHS.

Každý senát bude tvořen dvěma stálými členy jakožto odborníky za úřad. Pro rozhodování v konkrétní věci bude vždy doplněn o odborníka ze seznamu expertů, který splňuje podmínku nepodjatosti a potřebné specializace například v oblasti IT, stavebnictví, dopravy, kyberbezpečnosti atd. Jednostupňové rozhodování přispěje k zamezení průtahů a blokování zadávacích řízení. Zabrání také opakovanému předávání věci mezi jednotlivými instancemi (tzv. ping-pongu). Takových případů je v současnosti téměř dvacet ročně. Obdobné jednoinstanční rozhodování už bylo v České republice zavedeno ve více než deseti typech jiných správních řízení. Reforma v tomto sleduje domácí trend, který zároveň odpovídá zahraniční praxi přezkumu „živých“ veřejných zakázek.

„Reforma přinese úspory v řízení u ÚOHS, nemluvě o úsporách díky rychlejšímu, flexibilnějšímu a vysoce profesionálnímu rozhodování. Možnost získat od úřadu předběžný právní názor do dvaceti pracovních dnů pomůže jak zadavatelům, tak dodavatelům. Zároveň bychom byli rádi, aby reforma přispěla k potřebné kultivaci komunikace a vztahů na trhu nebo ke zvýšení akceptace rozhodnutí úřadu. V Německu se tímto způsobem daří vyřešit přibližně šedesát procent všech případů přezkumu veřejných zakázek na spolkové úrovni,“ vysvětluje vrchní ředitelka sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování na MMR Leona Gergelová Šteigrová.

Úřad bude prostřednictvím senátů více rozhodcem mezi stranami sporu než vyšetřovatelem. To odpovídá i charakteru řízení o návrh, jak dlouhodobě vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Senát podle návrhu sdělí stranám svůj předběžný právní názor do dvaceti pracovních dnů. Zadavatel pak může sám přijmout nápravné opatření, případně dodavatel vezme svůj návrh zpět a ušetří podstatnou část kauce (65 procent).

„Dnes v zákoně chybí motivace k tomu, aby strany přijaly rozhodnutí úřadu v první instanci. Stěžovatel by mohl ušetřit většinu kauce, ale chybí mu informace, kam rozhodnutí úřadu směřuje a proč. Podat následně rozklad nic nestojí, takže v naprosté většině rozhodnutí o návrhu ve věci je využíván. Na druhou stranu protahování přezkumu stojí daňové poplatníky nemalé prostředky spojené se zdržením investic a větší administrativní zátěží,“ doplňuje Ondřej Ječný, ředitel odboru strategií, práva a elektronizace veřejných zakázek na MMR.

Úřad aktivně povede vyšetřování v řízeních zahajovaných z moci úřední, hlavně v přestupkových řízeních. Na základě podnětu by k zablokování probíhajícího tendru mělo docházet pouze ve výjimečných situacích. V případě soudního přezkumu má platit, že pokud soud rozhodne o pokračování blokace tendru, bude soud zároveň vázán lhůtou pro rozhodnutí v délce 60 (max. 90) dnů. Výrazně se tím zkrátí doba, po kterou bude uzavření smlouvy k zakázce blokováno.

Návrh reformy navazuje na diskuse zahájené v roce 2019 v souvislosti se závažnými kauzami bývalého předsedy ÚOHS. Na potřebě jednoinstančního rozhodování úřadu se představitelé vládních stran shodli v prosinci minulého roku. Na přípravě se významnou měrou podílela přední expertka na oblast veřejných zakázek Adéla Havlová. Podporu reformě vyjádřila v prohlášení skupina podnikatelů, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, Svaz podnikatelů ve stavebnictví nebo Sdružení pro výstavbu silnic. Ze strany zadavatelů má podporu Letiště Praha, Českých drah, Správy železnic nebo Asociace pro rozvoj infrastruktury. Z protikorupčních organizací je to Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení.

Podrobné analýzy, data, grafy, prezentace, mezinárodní srovnání a další podklady k reformě přezkumu veřejných zakázek jsou dostupné na stránkách MMR.