Středočeši stárnou, počet seniorů v regionu se během tří dekád navýší o polovinu. Kraj reaguje cílenou výstavbou sociálních zařízení

Středočeský kraj reaguje na zvyšující se počet obyvatel a také na stárnutí obyvatelstva. V místech s největší poptávkou po lůžkách v domovech pro seniory vzniknou nová zařízení, či dojde k navýšení kapacit u stávajících poskytovatelů. Senioři budou přibývat hlavně v lokalitách, kde je aktuálně věkový průměr nejnižší, tedy v prstenci okolo hlavního města. V letošním roce například Středočeský kraj na podporu sociálních služeb, včetně rozšiřování stávajících kapacit, plánuje rozdělit z Humanitárního fondu rekordních 85 milionů korun.

Přestože Středočeský kraj je složením obyvatelstva nejmladším z krajů, průměrný věk stále roste. Ze současných 268 tisíc osob ve věku nad 65 by mělo být v roce 2050 více než 400 tisíc osob. Informace vyplývají z demografické prognózy, kterou si nechal Středočeský kraj zpracovat. K nárůstu seniorů by dle materiálu mělo nejvíce docházet v lokalitách, kde je aktuálně věkový průměr nejnižší, tedy v prstenci okolo hlavního města (Brandýs nad Labem, Hostivice, Roztoky, Jesenice, Jílové, Lysá nad Labem a Říčany). Naopak tam, kde je momentálně vyšší podíl seniorů (Čáslav, Kutná Hora, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Sedlčany, Vlašim) lze očekávat změnu situace, neboť mladší generace v současnosti nemají o stěhování do těchto lokalit dle statistiky velký zájem.

„Jednou z překážek v rychlejším rozvoji sociálních služeb je současné nastavení financování, respektive takzvaného směrného čísla. Směrné číslo určuje výši dotace v úhrnu pro jednotlivý kraj. Nejedná se o mandatorní státní výdaj, takže celková podpora do sociální oblasti závisí na výši státního rozpočtu a každý rok žijeme v nejistotě,“ vysvětluje radní pro oblast sociálních věcí Martin Hrabánek. Výše směrného čísla vyplývá historicky ze zákona o sociálních službách, kdy byla nastavena při přijetí zákona v roce 2006 a od té doby nedošlo k úpravě, přestože v krajích dochází k celé řadě sociodemografických změn. „Přestože Středočeský kraj je limitovaný současným nastavením financování a legislativy, děláme maximum proto, abychom vyšli poskytovatelům sociálních služeb co nejvíce vstříc. Navzdory skutečnosti, že jsme znevýhodněni stávajícím rozpočtovým učením daní a také tzv. směrným číslem, dle kterého získává Středočeský kraj na poskytování sociálních služeb prostředky, tak se snažíme podpořit rozvoj sociálních služeb, a ne systém pouze udržet. Finančně participuje na podpoře výrazně vyšším podílem než jiné kraje. V letošním roce například rozdělíme v Humanitárním fondu na podporu sociálních služeb a aktivit rekordních 85 milionů korun. Prostředky mimo jiné mohou poskytovatelé sociálních služeb využít na dofinancování, zkvalitnění, či rozšíření stávajících kapacit,“ doplňuje radní pro oblast sociálních věcí Martin Hrabánek. Kromě tohoto kraj podpořil v rámci dotačního projektu, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a evropských financí, Podpora vybraných služeb 23 poskytovatelů služeb sociální rehabilitace, kterým na tento a příští rok vyplatí celkově 349,5 milionu korun.

Současné rozvojové plány vycházejí ze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb 2023 – 2025.V tzv. krajské Síti poskytovatelů je nyní 6 200 lůžek pro seniory, konkrétně se jedná o 4 258 lůžek v domovech pro seniory a 1 942 lůžek v domovech se zvláštních režimem. Mimo Síť dále však stojí další 2 000 lůžek. Přesto v některých lokalitách poptávka převyšuje nabídku. Nejvyšší počet seniorů na lůžko je aktuálně v Benešově (125 osob 65+ na lůžko), v Kralupech nad Vltavou (74 osob 65+ na lůžko) v Černošicích (72 osob 65+ na lůžko), v Mladé Boleslavi (68 osob 65+ na lůžko), Říčanech (62 osob 65+ na lůžko a Poděbradech (59 osob 65+ na lůžko). Naopak nejméně seniorů na lůžko je v Mělníku (20 osob 65+ na lůžko), Sedlčanech (17 osob 65+ na lůžko), a ve Voticích (16 osob 65+ na lůžko). I proto je odlišná doba pro přijetí v rámci Středočeského kraje. Nejkratší čekací doba v domovech pro seniory (DS) byla 36 dní, v domovech se zvláštním režimem
(DZR) 65 dní, průměrná doba čekání na službu činila 315 dní v případě DS, u DZR 226 dní, nejdelší doba na požádání byla 1 651 dní u DS, respektive 657 dní.

„Právě v lokalitách s nejvyšší potřebou dochází, a i v budoucnu dojde ke vzniku nových míst. Letos byl například díky přístavbě domova seniorů navýšen počet lůžek v Mladé Boleslavi. Stejně tak v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav vznikne domov se zvláštním režimem s kapacitou 40 lůžek. Na Benešovsku bude v provozu Domov se zvláštním režimem s kapacitou nových 20 lůžek,“ upřesňuje radní Hrabánek. Dále je v plánu vybudování domova pro osoby s Parkinsonovou nemocí s kapacitou 18 lůžek u Mělníka. Současně dojde k navýšení počtu úvazků v Brandýse nad Labem v denním stacionáři o 4 úvazky a také v denním stacionáři v Kralupech nad Vltavou, kde se počet pracovníků zvýší také o 4 úvazky. Plány na zvýšení kapacit se týkají také domovů se zvláštním režimem v Dolním Cetnu a v Dobříši. Další kapacity vzniknou i díky spolupráci s městem Roztoky. „Nadále budeme pracovat na tom, abychom i s ohledem na očekávaný vývoj vytvářeli nové kapacity a mohli tak uspokojit poptávku po sociálních zařízeních v kraji. Považuji za svou prioritu, aby klientům v našich zařízeních byly poskytovány co nejkvalitnější služby a aby se zde cítili co nejlépe ,“ uzavírá radní Hrabánek.