Počet dobíjecích stanic se už blíží počtu těch čerpacích

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) eviduje již 2543 dobíjecích stanic, což představuje 4549 dobíjecích bodů. Standardních čerpacích stanic pohonných hmot jsou zhruba 3 tisíce. Za rok touhle dobou tak možná bude v provozu více stanic k dobíjení elektromobilů nebo plug-in hybridů než čerpacích stanic s výdejem benzínu a nafty.

Elektrárenská společnost ČEZ letos zprovoznila 94 nových stanic, v síti jich je celkem 754. Firma také oznámila, že ultrarychlých stojanů má už 66, ještě letos to bude přes sto. Řidiči v 1. pololetí odebrali u stanic ČEZ rekordních 3,5 mil. kWh zelené elektřiny, o 53 procenta více než loni touto dobou.

„Klíčem k dalšímu růstu elektromobility v ČR zůstává pokračující výstavba velkých hubů s větším počtem stojanů a vysokorychlostních stanic schopných během 10 minut doplnit baterie aut pro dalších 150 kilometrů jízdy,“ píše firma ČEZ. Její elektrodobíjecí síť roste díky prostředkům přidělovaným Operačním programem Doprava i z vlastních zdrojů Skupiny ČEZ.

V posledních třech letech se tuzemská síť dobíjecích stanic rozrůstá minimálně o 500 dobíječek ročně. V loňském roce přibylo dokonce 650 dobíjecích stanic a 1 200 dobíjecích bodů. Vyplývá to z interaktivních statistik Centra dopravního výzkumu.

Spolu s rozšiřováním sítě nabíjecích stanic roste i jejich využití. Například u Energokarty, která je akceptována u tří největších tuzemských sítí nabíjecích stanic (ČEZ, Pražská energetika a E.ON Drive) a současně v síti Smatric v Rakousku, EnBW v Německu a Ionity v celé Evropě, eviduje nákupní aliance Axigon za rok 2023 meziročně více než o polovinu vyšší počet dobíjení i spotřebu energie.

„Za prvních šest měsíců letošního roku registrujeme růst odběru o 25 procent oproti stejnému období loňského roku. Současně to však představuje téměř stejné množství energie jako za celý rok 2022,“ popisuje aktuální trend Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon.

„Počet Energokaret, které zákazníkům poskytujeme již třetím rokem, od začátku letošního roku vzrostl o přibližně třetinu. V současnosti tak spravujeme již téměř tři tisíce karet na dobíjení elektrovozidel,“ dodává Damir Duraković s tím, že zákazníci stále nejvíce využívají DC dobíjení (55 %). Podíl nejrychlejšího dobíjení UFC se blíží ke 20 % a na úkor DC meziročně rostlo i nejpomalejší dobíjení AC, které se z podílu 23,8 % v loňském roce letos dostalo k podílu 26 procent.

Infoblok:

Nejprve trochu nezbytné teorie. Elektrický proud má dvě podoby – střídavý (AC - Alternating Current) a stejnosměrný (DC - Direct Current). Pomocí elektrického vedení je přenášen střídavý proud a v běžné elektrické zásuvce ve většině světa je při napětí 230 V střídavého AC proudu s frekvencí 50 Hz. Elektrický proud se vyrábí střídavý a v této formě je možné jej přenášet na delší vzdálenosti s menšími ztrátami. Většina moderní elektroniky je ale postavena na integrovaných obvodech a bateriích, které pro svou činnost potřebují proud stejnosměrný (DC). Zde je totiž energie skladována pomocí chemické energie, která při vybíjení probíhá pouze jedním směrem. Zařízení závislé na baterii je tedy možné nabíjet pouze pomocí nabíječky s napájecím zdrojem, který mění AC střídavý proud z domácí elektrické zásuvky na DC stejnosměrný proud. Typickým příkladem takového zařízení, které mění AC proud na DC, je nabíječka pro notebook či nabíječka pro mobilní telefon. Stejný systém je potřeba i pro elektromobil.