640 milionů zamíří na podporu nejohroženějších škol v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji
Mají žáky podpořit v dokončení základního vzdělání
Tři nové výzvy z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) směřují do uhelných krajů k nejohroženějším školám. Mají pomoci s tím, aby žáci plně dokončili základní vzdělání, a dorovnat kvalitu vzdělávacích zařízení a výuky v nejohroženějších uhelných regionech, tedy v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Tři nové výzvy z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) směřují do uhelných krajů k nejohroženějším školám. Mají pomoci s tím, aby žáci plně dokončili základní vzdělání, a dorovnat kvalitu vzdělávacích zařízení a výuky v nejohroženějších uhelných regionech, tedy v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
„Ve třech výzvách z Operačního programu Spravedlivá transformace máme připraveno celkem 640 milionů pro nejohroženější školy. Konkrétně 220 milionů pro Karlovarský kraj, 320 pro Ústecký kraj a 100 milionů pro Moravskoslezský kraj. Podpora uhelných regionů je při dekarbonizaci zásadní. Musíme udělat vše pro to, aby z krajů neodcházeli lidé, aby zde byly zajímavé pracovní nabídky, dostupná lékařská péče, ale také kvalitní vzdělávání. Právě na podporu především základních škol a zlepšení vzdělávací kvality směřují finance z těchto výzev,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Cílem výzvy je prioritně podporovat nejvíce potřebné investiční záměry škol, které se potýkají s nejvyšším poměrem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Podpora bude směřovat do konkrétních škol, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pomocí soustavy indikátorů vytipovalo jako nejvíce zasažené negativními socioekonomickými vlivy. Tyto vybrané školy již čerpají podporu z Národního plánu obnovy na neinvestiční aktivity a z OPST bude doplněná podpora na investiční aktivity. Tím dosáhneme komplexní podpory, která bude cílit na nejohroženější školy v uhelných krajích,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že při hodnocení projektů bude Fond spolupracovat s Národním pedagogickým institutem (NPI) a jeho místními koordinátory, kteří na vybraných školách už několik let působí a kteří prostředí škol a jejich konkrétní potřeby detailně znají.
Finanční podporu je možné využít na celou řadu školních prostor, například na laboratoře, dílny, odborné a specializované učebny, školní družiny a kluby, sportoviště, knihovny a společenské místnosti, šatny pro žáky, školní kuchyně a jídelny, poradenská pracoviště a prostory pro žáky se specializovanými vzdělávacími potřebami či zázemí pro pedagogické a nepedagogické pracovníky. Příjem žádostí bude probíhat od 2. prosince 2024 do 30. června 2025 online přes Portál ISKP21+.
Cílení prostředků do konkrétních škol by mělo výrazně pomoci s řešením například předčasných odchodů ze vzdělávání. „V Evropské unii se podíl mladých lidí, kteří předčasně ukončují školní docházku, za posledních 10 let trvale snižuje. Česká republika nicméně patří mezi země, které naopak vykazují růst, za rok 2022 tento podíl dosáhl 6,2 %. Děti nedokončí vzdělání devátou třídou, ale dřív, a to je velký problém, který musíme řešit. V postižených regionech je navíc průměr předčasných odchodů výrazně vyšší oproti zbytku Česka. V roce 2022 v Karlovarském a Ústeckém kraji předčasné odchody dosáhly 11,7 %, v Moravskoslezském kraji potom 7,6 %,“ doplnil ministr Hladík s tím, že cílem těchto výzev je právě předcházet tomu, aby děti nedokončily plně devítileté základní vzdělání, a podpořit kvalitu školní výuky v ohrožených regionech.
Směřování prostředků do těchto škol zároveň naplňuje vizi Vzdělávací strategie ČR 2030+, konkrétně Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání. „Ukazuje se, že rostoucí nerovnosti jsou dány stále větším zaostáváním některých škol. V některých školách se kumulují žáci s nižším socioekonomickým statusem, často z nepodnětného rodinného prostředí, kteří mají nízkou motivaci ke vzdělání. Učitelé na těchto školách často pochybují, že by žáci mohli dosahovat výborných vzdělávacích výsledků, a tím kvalita výuky postupně klesá. Právě do těchto předem vybraných škol by měla směřovat podpora v rámci našeho programu,“ uvedl za MŽP vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí Jan Kříž.