Budoucnost bateriových úložišť

Analýza energetického think tanku Ember zjistila, že akcelerace využití bateriových systémů v EU by mohla do roku 2030 nahradit fosilní paliva v hodnotě 9 miliard EUR ročně. V roce 2024 by větrná a solární energie mohla pokrýt 30 % poptávky po elektřině v EU, což překonává podíl fosilních paliv.

„Česká republika zaostává v implementaci legislativy pro akumulaci energie, což může vést k postihům ze strany EU a zvýšení cen elektřiny pro spotřebitele. Odborníci se shodují, že je nutné spojit rozvoj solární energie s bateriovými systémy pro efektivnější řízení sítě,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v Evropě pomáhá k cenově efektivní náhradě fosilních paliv. Jen letos se předpokládá, že bude k síti připojeno okolo 16 GW větrných elektráren a přes 60 GW solárních. Zelená energetika postupně ožívá i v Česku, například výkon fotovoltaik má letos dosáhnout na 4,5 GW.

Podle studie větrná a solární energie již v první polovině roku 2024 pokrývala 30 % celkové poptávky po elektřině v EU a předstihla tak podíl fosilních paliv (27 %). Tato dynamika se bude nadále zrychlovat a podíl obnovitelných zdrojů poroste, což představuje významnou příležitost pro bateriová úložiště.

„Bateriové úložiště má potenciál hrát klíčovou roli při stabilizaci energetických sítí a umožnit lepší využití obnovitelné energie, zejména v době, kdy solární nebo větrná energie převyšuje poptávku,“ říká Pavel Bursa, spolumajitel společnosti Resacs, českého výrobce bateriových úložišť.

Země by již nyní mohly dosáhnout velkých úspor, kdyby se zavádění baterií zrychlilo. Ačkoli v posledních letech v EU rychle přibývá baterií, kapacita je zatím soustředěna v malém počtu zemí a plánování zaostává jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU.

Pro využití baterií potřebuje Česko legislativní úpravu

Česká republika je jednou z posledních zemí, která ještě neimplementovala směrnici EU o akumulaci energie, a nemůže tak plně využívat jejích výhod. V případě, že se nepodaří chybějící legislativu doplnit pomocí novely energetického zákona (tzv. Lex OZE III), může Česku hrozit postih ze strany EU.

Aktuálně je Česko premiantem pouze v segmentu malých domácích baterií. Drtivá většina projektů solárních elektráren do 10 kW podpořených programem Nová zelená úsporám vzniká právě v kombinaci s akumulací energie. Využívají se i v řadě obecních projektů. „V případě velkých bateriových systémů spojených s fotovoltaikou zatím zaostáváme za Evropou. Přitom by současná vlna solární renesance v Česku měla jít ruku v ruce s budováním úložišť energie tak, aby baterie přispěly k efektivnějšímu řízení sítě i zelené energie,“ připomíná Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Pro rozvoj skladování elektřiny v České republice jsou klíčové síťové poplatky za nabíjení úložišť ze sítě. Všechny akumulační technologie se schopností vracet elektřinu do sítě musí mít stejné síťové poplatky jako přečerpávací vodní elektrárny, jinak nebudou konkurenceschopné. Ve vztahu ke třem největším položkám síťových poplatků to znamená legislativní úpravu vyhlášek ERÚ i přijetí pozměňovacích návrhů v rámci zmíněného Lex OZE III, které zajistí bateriím vhodné podmínky pro jejich rozvoj,“ dodává Lukáš Kaňok.

Bez těchto změn Lex OZE III nepovede k rozvoji akumulace v ČR a stát bude muset zajistit stabilitu sítě jiným způsobem (např. dotováním ztrátových uhelných elektráren), což zdraží cenu elektřiny pro koncové odběratele.

Bezpečnostní hrozby

Problematika bateriových úložišť, zejména místo jejich vývoje a výroby, je málo známým tématem, které si však v ČR jednoznačně zaslouží větší pozornost. „Mnoho lidí a institucí si neuvědomuje rizika využití bateriových úložišť a komponentů vyrobených v Číně. A to rizika zejména kybernetické. Hardware i software je vyrobený v Číně, kam se všude ukládají a posílají data, nelze zjistit,“ říká Pavel Bursa, a dodává: „Nikdo tak nemůže vyloučit zneužití bateriových úložišť na úspěšnější útoky na kritickou energetickou infrastrukturu, ale i ochromení činnosti větších i menších firem a institucí.“

Asi nejzásadnější hrozbou je možnost vzdálené kontroly baterie s cílem poškodit konkrétního zákazníka anebo v případě kontroly větší skupiny baterií dokonce celou energetickou síť. Baterie lze na dálku ovládat, dát jim příkaz, a tedy někdo se zlým úmyslem (například nepřátelský stát) může toto zneužít. Vzhledem k celkovému množství bateriových úložišť, které jsou v EU připojovány do sítě, se jedná o reálné riziko. O tom také stále častěji hovoří zdroje z různých bezpečnostních složek.

Některé čínské baterie mohou mít také nižší kvalitu kvůli nedostatečné regulaci a normám nebo přílišné snaze o co nejnižší cenu. To může vést k nekonzistentnímu výkonu a nespolehlivosti, což může způsobit poruchy baterie či její vyřazení z provozu a v krajních případech i k jejich zahoření.

Jistota české výroby

Baterie vyrobené v České republice nebo v Evropě mají významnou výhodu v tom, že přestože některé komponenty, například články, jsou vyrobené v Číně, tak architektura baterie a zejména software je vlastní. Díky tomu nemá čínský výrobce použitých součástek vzdálený přístup do baterie a data jsou uložená v EU. Tento přístup k výrobě a správě baterií zajišťuje, že jsou méně náchylné k manipulaci nebo zneužití, což je klíčové pro udržení bezpečnosti a stability jak pro konkrétního zákazníka, tak pro energetickou soustavu. České baterie jsou často vybaveny pokročilými bezpečnostními systémy, které monitorují a regulují jejich provoz. Tyto systémy mohou detekovat potenciální hrozby a reagovat na ně v reálném čase. Díky těmto opatřením jsou baterie vyrobené v ČR nejen bezpečnější, ale také spolehlivější.

Podle materiálů Verlag Dashöfer a Aspen.PR.