Energie z větru podle krajů

Větrné elektrárny loni vyrobily 700 milionů kilowatthodin elektřiny, ukazuje zpráva Energetického regulačního úřadu. V přepočtu na rozlohu kraje je nejvíc větrných elektráren v Karlovarském kraji, následovaným Ústeckým a Libereckým. Tuzemské větrníky však stále pokrývají pouze 1 % spotřebované elektřiny, upozorňují Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.

Důvodem je podle oborových asociací nízké povědomí veřejnosti o tom, jak větrné elektrárny fungují a příliš dlouhé a složité povolování jejich stavby. Brzy by se to však mohlo změnit. O tom, jak větrníky fungují, se lidé na vlastní oči mohli v sobotu 15. června, kdy byla řada větrných elektráren přístupná veřejnosti. A návrh zákona, který má dokončit zjednodušení povolování jejich výstavby, právě ve spolupráci dokončují Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj.

„V sousedním Polsku, které má pověst uhelné energetiky, mají podíl větrné elektřiny v síti třináct krát vyšší než u nás. Aby si veřejnost mohla udělat obrázek, jak větrné elektrárny fungují, otevřou se jejich dveře tuto sobotu pro veřejnost,“ uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Vedle větrných elektráren byla přístupné i větrné mlýny. Celkem na 21 lokalitách po celém Česku byl připraven doprovodný program pro celé rodiny. „V některých lokalitách hasiči nacvičovali evakuaci osob z elektrárny, jinde byly pro děti skákací hrady, malování na obličej, virtuální realita nebo soutěže,“ dodává Janeček. Podrobnosti viz DenVětru.cz.

Zjednodušené povolování jen na menší části území ČR?

Získání všech povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvá běžně deset a více let, což řadí Česko na jedno z nejhorších míst v Evropě. Změnit to má nový Zákon o zrychlení využívání obnovitelných zdrojů, jehož návrh dokončuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Nový předpis má doplnit již provedené, rozsáhlé legislativní změny a dokončit tak zrychlení povolovacího procesu právě pro obnovitelné zdroje.

Zbrusu nový zákon se však v předloženém návrhu zaměřuje převážně na vymezení tzv. akceleračních oblastí a zjednodušení pravidel pouze v nich. Podle Komory OZE je sice dobře, že takový zákon vzniká, za velkou promarněnou příležitost ale považuje, že se zákon nezabývá zjednodušením postupů i mimo tyto specifické oblasti. I v nich je totiž potřeba doplnit stávající legislativu a zajistit zjednodušení a zrychlení přípravy obnovitelných zdrojů. Týká se to i repoweringu (nahrazování starších větrníků moderními).

„Celý proces uvnitř i mimo akcelerační zóny je provázaný a pamatuje na to také evropská legislativa,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Současný neúplný návrh tak může výrazně zbrzdit přechod na domácí, čisté zdroje energie, uvedly ve svém vyjádření obě asociace. „Zjednodušit povolování pro větrné elektrárny jen v akceleračních oblastech by byla velká škoda. Potřebujeme kompletní a jasná pravidla pro jednoduché a rychlé povolování větrníků v celé ČR. Jde o zefektivnění procesu pro stát i stavebníky, nikoliv zúžení. Nevidíme důvod, proč by na zbytku území měla příprava větrných elektráren trvat dál deset a více let namísto maximálně dvou?“ dodal Chalupa, předseda Komory OZE.

Podle materiálů: ERÚ, ČSVE, Komora OZE