Z odpadu z polí, potravin nebo z čistíren vod vznikne nová energie, MŽP podpořilo sedm velkých projektů výroby bioplynu a biometanu

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo.

„Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ve výši téměř 500 milionů z Operačního programu Životní prostředí vzniknou nové bioplynové a biometanové stanice, a to hned na sedmi místech v Ústeckém, Olomouckém, Jihočeském a Libereckém kraji. Vedle energetického využití odpadu chceme také podpořit postupnou přestavbu téměř 600 bioplynových stanic na produkci biometanu a díky tomu snížit spotřebu dováženého zemního plynu. Bioplyn i biometan pomáhají v potřebném odchodu od uhlí a také umožňují lepší využívání domácích zdrojů energie, což zvyšuje i nezávislost a energetickou bezpečnost České republiky. Odpad je možné dál využít a z kalů z čistíren odpadních vod nebo z biologického odpadu vznikne díky těmto stanicím nová energie,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)

V areálu Čistírny odpadních vod Litovel vznikne nová bioplynová stanice. Díky tomu bude možné využívat jak čistírenské kaly, tak i další biologicky rozložitelné odpady například od místních potravinářských závodů. Nové zařízení by mělo zpracovávat zhruba 7000 tun odpadů za rok a vyrábět bioplyn o výhřevnosti téměř 5000 MWh za rok. To pro ilustraci představuje například více než 500 domácností, které doma topí kotlem na zemní plyn.

Nově vyrobená energie pokryje spotřebu samotné čistírny a celého areálu. Do budoucna by se měl celý areál napojit na centrální zásobování teplem a lokální distribuční soustavu pro přenos elektřiny. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí dosáhne výše 33 milionů a pokryje přibližně 45 % uznatelných nákladů.

Podobně na dnes nevyužívaných plochách v areálu na okraji obce Mořice vznikne bioplynová stanice družstva AGRISPOL na zpracování zhruba 29 000 tun rozložitelného odpadu. Tu doplní kogenerační jednotka, která bude vyrábět elektřinu potřebnou pro provoz bioplynové stanice a teplo potřebné pro zahřívání nádrže. Zbylý bioplyn, po vyčištění na kvalitu zemního plynu, bude dodávat do plynové distribuční sítě. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí představuje zhruba 119 milionů, přibližně 49 % uznatelných nákladů.

Podporu získala i modernizace bioplynové stanice Všebořice, další rozvoj provozu na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu v Šumperku, úprava bioplynové stanice Hroby, vybudování energetického centra Pekárny Srnín nebo rozvoj výroby tepla v bioplynové stanici v Jílovém u Držkova.

„Zájem o finanční podporu výstavby a modernizace bioplynových stanic je značný a v současné situaci ještě roste. Kromě těchto projektů jsme v minulém programovém období Operačního programu Životní prostředí úspěšně podpořili 21 projektů částkou ve výši zhruba 1 miliardy korun,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.